Your search for the ’al’áagi Command, affirmative
biihidzóhí 50 entries
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- dah up at an elevation, off, static, holding
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ahbínígo gohwééh dííłbish.
morning-GO coffee 3-2-boil.F’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́ą dooleeł.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN will.be.F’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROGBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSOBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBíni’dii ’awáalyaa sitį́.
3-let-stay jail 3-lay.SPNBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.IChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IChizh ła’ yah ’aníjááh.
firewood some in 2-bring.IDah díníilghaazh ’áshįįh bik’ídíínił.
fry.bread salt 3-on-3-2-sprinkle.PlO.FDah níljííd!
up 2-jump.IDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.RDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Optative with t’áá ká and lágofind in Navajo Imperatives
- t’áá ká don’t
- lágo negative particle used with the optative mode
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Díí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDíí dibé yázhí yíłtééł.
TOP sheep little 3-2-carry.AnO.ProgDíí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.ProgHada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’Háát’i’ le’!
up-3-extend.P LE’Háá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.FJáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááhoolzhiizh. Tįʼ bá daʼdiidįį́ł.
John 2-birth-up-to again-area-arrive.P let's.go 3-for pl-2-eat.FKwii sínídáa dooleeł.
here 2-sit.SPN will.be.FLáshdóón chidí bídadiiltłʼółígíí k’ad hashtʼe dadiilnííł.
ribbon car 3-dist.pl-3-tie.F-ÍGÍÍ now prepare 3-1pl-make.FNaaltsoos yiníshta’go shíni’ shaa ’áyiilaa.
book 3-1-read.I-GO 1-mind 1-for 3-3-make.PNaʼahóóhai nitsaaígóó dóola dííyééł.
rodeo 3-big-to bull 2-haul.FNeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’Ni’dózhoł.
term-3-sprinkle.ONi’dózhoł.
term-3-sprinkle.ONi’éé’ náníłkad.
2-clothes 3-2-sew.INimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.FNizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INídiiłne’.
3-2-hit.INíwe, t’óó bee nídinine’!
stop just 3-with 3-2-play.PNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INáhíínááłgo yadiizíní niłjizh.
around-2-go.I-GO can 3-2-crush.ProgShił dó’eeł!
1-with 3-float.OShił dó’eeł!
1-with 3-float.OT’iis bąąh nidaohna’.
cottonwood 3-on pl-2dpl-climb.ITó tsíídkáá’ dididííkááł.
water charcoal-on start-3-2-put.OC.FTł’óodi didíłjeeh.
outside 3-2-start.fire.IYishdlosh le’.
peg-1-trot.Prog LE’Yishdlosh le’.
peg-1-trot.Prog LE’Yiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrow
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- tsxį́įłgo quickly, fast
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




