Your search for the ’áhát’íní Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
Yadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.I’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.I’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Azhą́ níchíil ndi dibé ch’ínínil.
even 3-snow.I but sheep 3-1-release.P’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROG’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.IBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.sayBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.IBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originally
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
dadiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.Idaohtł’ó
pl-3DO-2dpl-weave.it.Idaołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Idazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ideitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Optative with t’áá ká and lágofind in Navajo Imperatives
- t’áá ká don’t
- lágo negative particle used with the optative mode
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDooládó’ shį́į́ shich’ohoos’ni’ da; ’adą́ą́dą́ą́’ kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably 1-lucky.P yesterday town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dooládó’ --- da lá (it) certainly isfind in Navajo Particle Lexicon
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- ’adą́ą́dą́ą́’ yesterday
- góyaa down
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Díí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I Qdíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.IHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihadazhniłchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Ihaiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).IHáí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.Ijiigish
3DO-4-make.one.cut.in.it.Ijishóóh
3DO-4-brush/comb.it.Ijiłbéézh
3DO-4-boil.it.INíléidi t’áá bahat’aadí shábitł’óól noolzhee’.
There-at just clear-NOM sun.3.rays 3-rays.IShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’go yiishjį́į́’ lá.
sun proportionate 1-swim.CI-GO 1-sun.burn.I DISCShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tá’dishgéésh shear it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time




