Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
’Adáádą́ą́’, hééł sinil góne’ hasht’ehooshłaa.
Day.last belongings storage inside 3-1-clean.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Asdzą́ą́ Báhóózhóní yinishyée dooleeł.
woman happy 1-called.NI FUT’Atiingi chidí léi’ yiiłtsą́.
road-at car INDEF 3-1-see.P’Ayóo la’ deesdoi, nahóółtą́ą́’ laanaa.
very disc 3-hot.SPN 3-rain.O hope’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.PBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.PBíni’dii si’ą́ t’áádoo baa nánít’íní.
3-let-stay 3-sit.SRO.SPN just.NEG 3-about 2-bother.NIBá ólta’í la’ t’áá shǫ́ǫ́ da nihaa joozba’.
3-teacher some at.least such.as 1du-about 3-care.PCh’iyáán ’áshłaadóó tsííd bik’i hooziid.
food 3-1-cook.P-from embers 3-onto area-1-cover.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.IChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Odadoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.Pdaohtł’ó
pl-3DO-2dpl-weave.it.Idaoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).PDibé tóógóó dínóshkaad.
sheep water-toward 3-1-start.herd.ODichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Ididiiljéé’
3DO-1dpl-start.fire.PDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.PDoo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg QDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDoondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGDziłghą́ą́’góó deeshááł nissin.
mountain-top-toward 1-go.F 1-want.CIhadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).FHastiin t’áá ’ádzaagóó nahasne’.
man at.random 3-tell.PHoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- sédá sit
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location




