Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.I’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Ayóo la’ deesdoi, nahóółtą́ą́’ laanaa.
very disc 3-hot.SPN 3-rain.O hope’Azee’ál’į́įdi t’óó tsé’édin ’ájiidzaa.
hospital-at just worse 4-become.NP’Ałk’idą́ą́’ ch’iyáán ’ ádayiilaa léi’ ła’ ’ánáádeiilyaa.
long.ago food pl-3-3-make.P Indef. some again-pl-3-1dpl-make.PCh’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.
entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NICh’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?
food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.RCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-IChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- yilyeed go, run
- t’áá ch’į́į́góó failuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’asht’í act
Chidí tááségis yę́ę ninááhodoołtį́į́ł daaní.
car 3-1-wash.P past-Q 3-again.rain.F pl-3-say.NIChidíłtsooí bidááh síńzį́į dooleeł.
car-yellow-REL 3-for 2-stand.SPN FUTDa’ k’ad daats’í ch’iyáán ’áníléehgo ná ’adazh’niiyą́ą́’?
Q now perhaps food 2-make.I-GO 2-for feast.happenDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
daohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.IDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGODibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGOdidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdizhdiłjeeh
3DO-4-start.fire.IDíkwíí jį́ lá nanilnish?
how.many Q days 2-work.IHa’át’íí biniiyé ’ákǫ́ǫ́ díníyá?
what 3-for.purpose there 2-start.go.Phadazhdínóołchał
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhazhdééłbįįd
3DO-4-fill.something.up.with.it.PHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- sédá sit
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Jáanísh naalnish?
John-Q 3-work.Ijishóóh
3DO-4-brush/comb.it.INa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INaakiiskánídą́ą́’ dibé tó ła’ bá niníyį́.
two.days.ago sheep water INDEF 3-for 3-1-haul.PNi ga’ k’ad dibé bikéé’ díínááł.
you EMPH now sheep 3-behind 2-go.FNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Ájoolíiłii
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
nidajiskáá’
pl-3DO-4dpl-investigate.it.Pnisiilkáá’
3DO-1dpl-investigate.it.Pnisiilyá
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.PNá’áł’ah doo ndi yiyiichįįh da.
3-butcher.CI NEG 3-good.at.NP NEGShicheii haastihgo łáháda ninálnish.
1-grandfather 3-become.old.P-GO seldom 3-work.RShitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPSitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPSitsóí éí ’ashiiké nidaanéego ’atah nijóne’ laanaa nízin.
my.grandson TOP boy pl-3pl-play.I-GO join 4-play.O hope 3-3.want.CIT’áá shǫǫ hooghandi nádzáá lá.
good.thing home-at 3-return.P DISCT’óó la’ ajiłhosh.
contrary.to.appearances 4-sleep.NITsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.
fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii




