Hoolzhishgi
Díí tsost’idgo hoolzhishígíí ’éí t’óó ch’ét’ą́ągo baa hane’go nél’į́: T’ahdii baa na’aldeeh, ’Áhoodzaii, Náásgóó, ’Ánáhoot’įįh, ’Áhoot’įįh, Laanaa, dóó ’Ájoolį́į́ł daolyé. Hoolzhishgi saad biih heesnilígíí t’áá ’ał’ąą ’át’éigo dóó ha’oodzíí bee ’íshjání ’ílyáa.
Ła’ ’áhát’į́ saad ’át’éeii wolyéii hoolzhishígíí yił ’ałhídínéelná. Ła’ ’éí hoolzhishgi doo yił ’ałhídínéelnáa da. Kwé’é ’íshjání ’ílyáaígíí nél’į́ :
’Ałtsé’ ’éiyá Diné k’ehjí bikáá’. ’Ata’ góne’ yisdzohígíí ’éí yéego biyi’ ’ádéét’į́į́’. ’Akéedi yisdzohígíí ’éiyá Diné bizaad t’óó Bilagáanaa k’ehjí baa nitsáhákeesgo ’ílyaa. Saad ’ahát’į́ní bikaz saad ’éí naaniishijéí’ (italics ’óolyé) bee ’ééhózinígíí biniyé. T’áá ’ał’ąą hoolzhishígíí ’ałdó’ biyi’. Jaałchíí’ bił yaa ’azhdiłchi’go Diné k’ehjí didííts’į́į́ł. ’Áádóó ła’ nááná baa hane’ biniyé nínízingo ’éí díí dootł’izhígíí bił yaa ’adidíílchił. ’Ałtsé’ ’éiyá Diné k’ehjí bikáá’. ’Ata’ góne’ yisdzohígíí ’éí yéego biyi’ ’ádéét’į́į́’. ’Akéedi yisdzohígíí ’éiyá Diné bizaad t’óó Bilagáanaa k’ehjí baa nitsáhákeesgo ’ílyaa. Saad ’ahát’į́ní bikaz saad ’éí naaniishijéí’ (italics ’óolyé) bee ’ééhózinígíí biniyé. T’áá ’ał’ąą hoolzhishígíí ’ałdó’ biyi’. Jaałchíí’ bił yaa ’azhdiłchi’go Diné k’ehjí didííts’į́į́ł. ’Áádóó ła’ nááná baa hane’ biniyé nínízingo ’éí díí dootł’izhígíí bił yaa ’adidíílchił.
Kóyahdi bee ha’oodzíí hanítáa doo ’áádóó ’índa ’áhát’į́, hoolzhizhgi, ’éí doodago ’áhát’į́ saad ’át’éeii bik’ízhnítááh.
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Atsą́ą́’ ła’ jóyą́ą’ le’.
ribs some 4-eat.O desire’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Azhą́ shibéeso hólǫ́ǫ ndi t’áadoo ła’ baa nínil da.
even.though 1-money 3-exist.NI even.though NEG some 3-to 3-1-give.PlO1.P NEG’Ííshją́ą́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
don’t forget this stew stove 3-top up 1-put.P.OC'Ólta’góó dayínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.IBéégashii yáázh bichá ninish’aah.
calf 3-bunch 3-1-put.I.SRObik’ízhdidoodis
3DO-4-wrap.it.around.it.FChidí daats’í bee hólǫ́ ’éí doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?
car maybe 3-with 4-exist.N TOP or 2-Q car 2-with 4-exist.NIdadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdashoołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Pdeishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.IDoozhǫǫgo da’ííłta’ígíí t’éiyá yá’át’éehgo naanish bá dahólǫ́.
satisfactory pl-3-study.P-NOM only 3-good.N-GO work 3-for pl-3-exist.NIDziłghą́ą́’góó deeshááł nissin.
mountain-top-toward 1-go.F 1-want.CIdííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.FGah bikéé’ yishwoł.
rabbit 3-following 1-run.ProgHa’át’éego lá ’íiyisíí ’atiinjį’ ’ańdeeshdááł lá?
how Q main road-up.to 1-back-on-go.sg.F DISCHa’át’éego lá ’íiyisíí ’atiinjį’ ’ańdeeshdááł lá?
how Q main road-up.to 1-back-on-go.F DISCHa’át’íí lá nizhé’é yaa naaghá?
what Q 2-father 3-about 3-do.CIHaa nízahdę́ę́’ hoołtį́į́ł?
how 3-long-from rain.ProgHaa’ísh nínígai?
where-Q 2-hurt.IHada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’Hahgo hooghan ’ájílééh?
When hogan 4-make.IHastiin sání léi’ ’áłchíní bił yanáa’áago yił nahalne’.
man old INDEF children 3-with 3-pile.NI-COMP 3-with 3-tell.CIHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHáát’i’ le’!
up-3-extend.P LE’Háát’i’ le’!
up-3-extend.P LE’Hooghan binááshwoł ńt’éé shimá sání shich’ahóóshkeed.
hogan 3-encircling-1-run.Prog past 1-grandmother 1-3-scold.PJooł nits’ą́ą́’ nídiish’aah.
ball 2-away.from up-begin-1-lift.INa’ahóóhaii Ya’iishjááshtsoh bini góne’ nída’adleeh.
July 3-in 3-into rodeo 3-Pl-SUP-be.RNaʼahóóhai nitsaaígóó dóola dííyééł.
rodeo 3-big-to bull 2-haul.Fndi --- doo
Níwe, doo tsésǫ’ góne’ ch’ééjí’nah da!
stop NEG window 3-into 4-crawl.R NEGShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I pastbee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
- tá’dishgéésh shear it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timefind in Navajo Adverb Lexicon