Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii
- na‘oolwoł return
’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.FAshkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
Boy flowing.water-ÍGÍÍ 3-in 3-3-fall.OAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindę́ę́’ nidahiilniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-from pl-3-1dpl-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
Chahash’ohjí ch’ínááhoníshóó’.
brush arbor-JÍ out-again-area-sweep.Rdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdaoohgish
pl-3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Ideiit’aal
pl-3DO-1dpl-chew.it.Pdeishbéézh
pl-3DO-3dpl-boil.it.PDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.RDibé bitah dídéesh’įįł, díkwíínee’ náádeishchį́.
sheep 3-among 3-1-look.F how.many-really again-3-born.RDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.IDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
Doo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo ndi dichin nizin da.
not.even 3.hunger-I.am.NI NEGDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverDzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPdíníilkaad
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Idííłhį́į́’
3DO-1-melt.it.PGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCHa’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.
what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NIHaashíyee’ díí naak’ee sinilí biniitááh t’áá daats’í bee hoot’į́.
try.and.find.out this eyeglasses 3-2-try.IP just maybe 3-with area-pas-see.Prog.Nhaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Fhajííłgizh
3DO-4-cut.it.out.PHáí lá Naatsis’áángóó náádeesdzá?
who-Q discover Navajo.Mountain.GOO again-3-go.FHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




