An example search has returned 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CICh’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desireʼAdaʼniigeh, nihíká ʼadoohjah.
3pl-marry.F 1dpl-after 2dpl-run.pl.F’Azee’ál’į́įdi t’óó tsé’édin ’ájiidzaa.
hospital-at just worse 4-become.NP’Átséétł’éédą́ą́’ lą’í nahoołtą́.
before-last.night many around-3-rain.P’Eii ’asdzání t’áá naníle’dii haadzih.
that lady just dismay 3-speak.P’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDamǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.
Sunday-GO soda 3-1-drink.UDibé bits’į́’ daodą́ą́’ laanaa.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LAANAAdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGOHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIhadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
listen
I worked in the mine (shaft) last year and I didn’t like it.
bookmark- -dą́ą́’ past timefind in Navajo Postposition Lexicon
- -ne’ behindfind in Navajo Postposition Lexicon
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
- naashnish work
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timefind in Navajo Adverb Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
Háadi lá dibé nidahaniih?
where-at Q sheep pl-3-pass-sell.CIHáí shą’ ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeK’os hazlį́į́’ lá t’áá shǫǫ nahodoołtį́į́ł.
cloud 3-become.P EMP just good 3-rain.FClouds have formed. It’s a good thing it will rain.
bookmarkKʼadí! Tʼáadoo tʼóó ’ííyį́į̨́łí.
stop NEG just 2-eat.Prog-íMary ha’át’íí nayiisnii’?
Mary what 3-3-buy.PNibéézh bee hane’ doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negNTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.ISam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CII was swimming through the whole day.
bookmark