An example search has returned 50 entries
’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áde’óóyą́ą́’ lágo.
self-2-eat.O don’t’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.Ibik’ídazhdeezdiz
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.PChidí bits’ą́ą́’ niiltłago t’óó yíyooyił.
car 3-from 3-stop.P-GO just 3-3-push.ProgChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IChidíłtsooí bidááh síńzį́į dooleeł.
car-yellow-REL 3-for 2-stand.SPN FUTDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
listen
You don’t know about this. Just don’t say anything!!
bookmark- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
Doo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGHa’át’íísh biniinaa nanichxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.FHastiin ’éí tsídii ła’ ’adah ’ayídzíí’ą́.
man TOP bird INDEF down 3-3-knock.off.SRO.PHastiin Nééz lą́ą hádadíníit’ı̨́ı̨́’.
Mister Neez emph pl-3-1dpl-search.IHazhó’ó nidahísóotą́.
still pl-2dpl-sit.pl.PHádą́ą́’ ’áłtsé chidí naat’a’í nił nast’a’?
When past first airplane 2-with 3-fly.PHádą́ą́’ Jáan bighan ’áyiilaa?
When-past John 3-hogan 3-3-make.PHooghandóó ch’ínáshdáahgo dibé nánásh’įįh.
home-from 1-go.outside.R-GO sheep 1-look.RKwii sínídáa dooleeł.
here 2-sit.SPN will.be.FNa’nízhoozhídi yíníyáago t’áá ká ła’ bił ’ahóókááh lágo.
Gallup-at 2-go.P-GO see.to.it some 3-with 3pl-meet.O NEGNaakaii bizaad jółta’ le’ dzinízingo dzizdá.
mexican language 4-read.I wish 4-wish.O-GO 4-sit.Pnanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.Ineilé
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.IShich’ah tsékooh góyaa ’adah bił ’ííyol.
1-hat gorge areal-down downward 3-with 3-blow.PShicheii déidiiłjeeh’ii’, hoozdohgóó nahisiitą́.
1-grandfather 3-3-built.fire.P-and warm-to 3-sit.PShidibé ’ąą’ dinót’į́į́ł laanaa ch’ééh nisin.
1-sheep expanse 3-increase.O wish in.vain 1-want.CIShimá dóó shizhe’é ’éiyáhá Kin Łánígóó naazh’áázh.
1-mother and 1-father TOP building many-to 3-roundtrip.pl.SPSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOTó diłhił bá hooghan góne’ sáanii ’ałk’iijée’go hááhgóóshį́į́ jó shí da ’adadanishchidgo sédá.
bar 3-at women RECIP-3-fight.P-GO very instead 1-flinch.I-GO 1-sit.PTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsxį́įłgo tł’aakał ła’ ’ájóle’.
hurry-GO skirt some 3-4-make.OTsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.
fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P
listen
The Phoenix Suns tried to make a basket within 10 seconds to win, they finally made a basket after the time expired.
bookmark- tsxį́įłgo quickly, fastfind in Navajo Adverb Lexicon
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
- ch’ééh in vain, futilely, tryfind in Navajo Adverb Lexicon
- -iih intofind in Navajo Postposition Lexicon
- ’áłt’ąą after allfind in Navajo Adverb Lexicon
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)
Tʼáadoo tʼóó yílnishí.
NEG just 2-work.Prog-íŁa’ nááhai yę́ędą́ą́’ Tóta’di daashin niiłtsą́ą ni’.
one year prior Farmington-at wasn’t.it 2-1-see.P rememberI might have seen you last year at Farmington.
bookmark



