An example search has returned 50 entries

ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.

boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F
listenloadingplaying

The boys will build a shade house for the pow-wow.

’Ashkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.

boy water 3-be.NI-ÍGÍÍ 3-in 3-fall.O

’Atsį’ t’éiyá nahidoonih lágo naalyéhé bá hooghangóó ’o’oolwod nít’éé’ da’deelkaal lá.

meat only 3-buy.F DISC-GO trading post-toward 3-drive.P past 3-close.P DISC
listenloadingplaying

They drove to the trading post to buy only meat but it was closed.

’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?

meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F

’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.

RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG

Bíla’ashdla’ii nishlį́.

3-hand-five-NOM 1-be.NI
listenloadingplaying

I am a five-fingered being (= a person).

Ch’iiyáán la’ doo łikan da.

food LA’ NEG 3-sweet.NI NEG

Chidí t’ą́ą́’ nináníłbą́ą́z.

car just 3-1-reparked.R
listenloadingplaying

I backed in the car again.

Damóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.

sunday past-time mountain top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.P

daohsą́

pl-3DO-2dpl-eat.it.I

deiilzhóóh

pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.I

Dibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?

sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NI

Dibé yah ánáádanołkaad!

sheep inside semelit-pl-2pl-gather.I

Dichin nínízin ya’?

hungry 2-want.NI Q

didadidiiljah

pl-3DO-1dpl-start.fire.F
listenloadingplaying

start fire, 1st person plural

didadołjeeh

pl-3DO-2dpl-start.fire.I

dideidííłjéé’

pl-3DO-3dpl-start.fire.P

didiilyįh

3DO-1dpl-melt.it.F

Díí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.

this morning sheep water-to 3-1-herd.Prog

Díí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.

this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGO

Doo ’áłah dadiidleeł da.

NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEG

doohsį́į́ł

3DO-2dpl-eat.it.F
listenloadingplaying

eat it, 2nd person dual

hadazhdoołtééł

pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.F
listenloadingplaying

carry him/her up out of something, 4th person plural

Hastiin t’áá ’ádzaagóó nahasne’.

man at.random 3-tell.P

Hastóíí dóó sáanii k’inááda’didlé.

3-men and 3-women planting.again.PL.R
listenloadingplaying

The men and women are planting again.

Háadi lá lį́į́’ naakai?

where-at Q horse 3-walk.pl.I

Háí lá ’ałhosh?

who Q 3-sleep.I

Háí lá kintahgóó sh adoołbąs?

who-Q town-to 1-me 3-drive.F

Hooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.

hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG

jidíníłkaad

3DO-4-start.to.herd.them.(animals).I

Kintahgóó diit’ash.

town-to 1dpl-go.du.Prog

nijilé

3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.I

Nizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.

nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.I

niłbéézh

3DO-2-boil.it.I

Nídiiłne’.

3-2-hit.I

Ńdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.

pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P

Shí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.

I TOP just work-from town-to 1-go.I

T’áá ’ahánigóó yiizįįh

just near 2-stand.I

Tsiiyi’di náá’dzítseeł yiits’a’.

forest.up.to 4-again.chop in.sound.R
listenloadingplaying

It sounds like he’s chopping wood in the forest again.

Tł’óo’di kǫ’ diltłi’ bikáa’gi chéch’il ła’ dináádísh’nííł.

outside-at fire 3-burn.NI 3-on-at oak some fire-again-3-1-move.PlO.I

Tʼáadoo tʼóó yílnishí.

NEG just 2-work.Prog-í

yididínóołkał

3DO-3-start.to.herd.them.(animals).F
listenloadingplaying

start to herd them (animals), 3rd person

yidíníłkaad

3DO-3-start.to.herd.them.(animals).I

yishbéézh

3DO-3-boil.it.P

yishdlą́ą́’

3DO-1-drink.it.P

yiyiigish

3DO-3-make.one.cut.in.it.I

yiyíí’aal

3DO-3-chew.it.P

Łį́į́ b níníłjooł.

horse 3-for 3-2-handle.NCM.F

ʼAwéé chʼídeeldloʼ. ʼA’áshįįh daatsʼí nihee dahólǫ́.

baby 3-laugh.P Navajo.salt perhaps 2dpl-with pl-HO-exist.NI

ʼÉí ʼashkii hanii, habééso hólǫ́!

that boy NEG.FOC 4-money 3-exist.NI