An example search has returned 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Áádóó éí haa daadzaa?
and.then TOP what pl-3-do.P’Ániid ’iiyą́ą́ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
Recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NIbik’ídadisoodiz
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PCh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CICh’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.
food lots but water 3-none.NIChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.PDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.PDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.Pdazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Idiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.IDíí łééchąą’í dah doosłóós laanaa.
this dog 1-lead.O.ADV-laanaa optative particle for a positive wish, hope or desire.Doo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDooládó’ dichin nisin da.
certainly hungry 1-want.N DADziłghą́ą́’í ’alóós dóó nááneeskadí ńdeidį́į́h.
Wht.Mtn.Apache rice and tortilla pl-3-3-eat.RDziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.IHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadanołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).IHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
listen
Which team won? Denver Nuggets or Miami Heat.
bookmark- háí whofind in Navajo Questions Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- daats’í maybe, perhaps, possiblyfind in Navajo Adverb Lexicon




