Your search for the hoolzhishgi Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Azhą́ níchíil ndi dibé ch’ínínil.
even 3-snow.I but sheep 3-1-release.P’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.IBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Idadínółkaad
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Idajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.Idaołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Ideidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Ideiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.Ideiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).Ideitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.Ideiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).IDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.Rdidazhdiłjeeh
pl-3DO-4dpl-start.fire.Idiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.IDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.Idishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I QGohwééh ła’ shaa níkaah.
coffee some 1-to 2-give.OC.IHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.IHaahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.Ihadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
haiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihaiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.Ihanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).IHáí shą’ bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.Ina’ashkǫ́ǫ́’
1-swim.Inaashłé
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Inaohłé
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INichxǫ’ aad ’át’éii">t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínishóóh
3DO-2-brush/comb.it.INídiiłne’.
3-2-hit.INíwe, tʼáádoo ʼałkʼésdisí niyą́ní.
stop NEG candy 3-2-eat.DI.NEGShimásaní hooghan namzí góne’ ch’iyaan íílééh.
1-grandmother hogan round inside food 3-3-make.IPSitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’ah doo kintahgóó diit’aash da.
not.yet store-to 1du-go.I NEGT’ah doo la’ nimá bich’į’ dínáah da.
still NEG surprise 2-mother 3-toward 2-go.I NEGT’áá ’aaníí ’aníigo t’éiyá doo bikee’ saad si’ą́ą da.
truly 3-say.I-GO only NEG 3-behind word 3-sit.SPN NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’éiyá onlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áá ’aaníí trulysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon




