Your search for the hoolzhishgi Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.I’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.I'Ólta’góó dayínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.IBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídadohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastdadiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.Idajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.Idajiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Idaołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Idazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Idiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.IDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.Idíníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Idíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.IHaahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.Ihadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’ę́ę́’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft inside 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
haiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.Ihajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.Ihaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.Ijishóóh
3DO-4-brush/comb.it.IKin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NINa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Nida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
Nilį́į́’ de’ nílóós.
2-horse here 3-2-lead.INizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.Iniłbéézh
3DO-2-boil.it.INíwe, tʼáádoo ʼabeʼ tʼóó bee naninéʼhí. Hazhóʼó nidlą́.
stop NEG milk just 3-with 2-play.R-NEG properly 3-2-drink.ISha’ałchíní ayóó niłch’í naalkídi deineł’į́ ’áko ndi shí éí shináá bąą adin.
1-children very air 3-move.I 3-3.look.I however I 1-eyes 3-on doesn’t exist.Shá bíighah ’azee’ál’į́įdi sédá.
sun proportionate medicine 3-make.I 1-sit.SPNShiyáázh shaa yógháah le’ nissingo sédá.
my.son 1-for 3-arrive.O hope 3-1-want.CI-GO 1-sit.ISitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi