An example search has returned 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah ’atah ’adishdiłgo ’i’íí’ą́.
yesterday 1-for 3-passing down 1-play.stick.dice.RI evening’Atiin bąąhgóó béésh halne’é tsin bá ’adaaz’á.
road 3-along.side telephone pole 3-for 3Pl-stand.upright.SPN’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah.
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ałk’idą́ą́’ Naayéé’ Neizghání ha’a’aahjigo ’atsiniltł’ish bił dah yizdéél jiní.
long.ago Monster Slayer east-to lightning 3-with up 3-move.SFO.P 4-say’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.R-áátis
-ch’į’
-chą́’
-ká
Baa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?
chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NIChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí daats’í bee hólǫ́ ’éí doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?
car maybe 3-with 4-exist.N TOP or 2-Q car 2-with 4-exist.NIChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
listen
I did everything possible to get my car out of the mud.
bookmark- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from
- -iih into
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- yilyeed go, runfind in Navajo Verb Modes
- t’áá ch’į́į́góó failurefind in Navajo Adverb Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, tryfind in Navajo Adverb Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’asht’í actfind in Navajo Verb Modes
Chidí ’ániidígíí beít’ą́ą́ léi’ ’áyąąńda bił dahózhǫ́.
car new-ÍGÍÍ 3-to-3-pass-bring.SRO.P since no.wonder 3-with pl-3-good.NIDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.PDibé yázhí bitsį’ bíchą́ yídéeshni’.
lamb 3-meat 3-crave 3-addicted.NPDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.IDíí dziłígíí shádi’ááh bich’ijígo ’ałkéé’ ’adíítąąd.
this mountain-Comp southward 3-toward-GO one-behind-another 3Pl-scatter.NPDziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGDííshjį́įdi, tsididįįjį’ nihinaanish dahólǫ́ǫgo biniinaa ’ádaa ńdeii’nah.
these-days-at overwhelmed 2pl-work pl-there-exist.NI-GO 3-because RFLX pl-1dpl-forget.RHa’át’éego lá ’íiyisíí ’atiinjį’ ’ańdeeshdááł lá?
how Q main road-up.to 1-back-on-go.sg.F DISCHa’át’íísh biniinaa nanichxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHa’át’íí́sh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIHatáálgóó déyáago shikélchí t’óó tsxį́į́łgo bił ’ada’shéshiizhgo ńdaséłkad.
ceremony-1-go-Fut-GO 1-moccasin merelyhurry.GO 3-with 3-1-pierce-GO 3-1-sew-PHáádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?
where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.IHáágóóshą díníyá?
where-to.Q 2-go.FHáí lá yiską́ągo Tónaneesdizígóó bił ’adeeswod?
who discovery tomorrow.GO Tuba.City.GOO with 3-drive.F-QHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
listen
Use strong pillars to build the hogan so that the roof will not cave in.
bookmark- -káá’ on, on top of
- dah up at an elevation, off, static, holdingfind in Navajo Adverb Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)find in Navajo Verb Modes
- -yah under, beneath
- Neuter Perfective (NP)find in Navajo Verb Modes
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- Future (F)find in Navajo Verb Modes
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon




