An example search has returned 50 entries
’Adáádą́ą́’, hééł sinil góne’ hasht’ehooshłaa.
Day.last belongings storage inside 3-1-clean.P’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Azhą́ níchíil ndi dibé ch’ínínil.
even 3-snow.I but sheep 3-1-release.P’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nihił dah adidoolwoł.
first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.F’Eii ’at’ééd ’ak’e’elchí doozhǫǫgo yóhoołą́ą́’ lá, nihíká ’azhdoolwoł.
that girl pass-write.I decent 3-3-learn.P DISC 1dpl-for 4-run.F’Eii ’at’ééd doozhǫǫgo ’ak’e’elchí yíhooł’ą́ą́’ lá, nihíká ’azhdoolwoł.
that girl decent pass-write.I 3-3-learn.P DISC 1dpl-for 4-run.F’Eii łį́į́’ ga’ yinízin.
that horse EMPH 3-2-want.CI’Éí lą́ą baa nitséskees nít’ę́ę́’.
that EMP 3-about 1-think.I pastAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidCh’ééh jiyáán ła’ seł’ą́ą le’.
watermelon some 3-place.SRO.SPN wish.thatChidí ’áłchíní bee naagéhígíí doo ba’jóolíí’ ’át’ée da, daaníi łeh.
car children 3-with 3-pass-haul.I-IGII NEG rely.on.it 3-BE NEG 3pl-say oftenDibé lą́ą hadaniitá.
Sheep EMP 3-1pl-search.CIDiné biWashingdoon ’akéé góne’ dahsidáhígíí ’éí ’asdzááni ’át’é.
Navajo 3-government following rank up-3-sit-rel TOP women 3-be.NIDoo yéé shidááh deeyáníłti’í.
NEG.threat 1-toward 2-speak.I-ÍDziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGDíí ké tʼóó laʼ ʼáłtsʼíísí nahalin.
this shoe T’ÓÓ LA’ small 3-3-resemble.NIDíí lá diichiłí ’át’é ni.
this DISC abalone 3-be.I EMPHHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.PHaalá t’áá ’éiyá naaltsoos niníłtsooz ni’.
what-Q just TOP paper 3-1-put.FFO.P recallHoł háádaalch’ąłí biyi’ góne’ésh t’áá hwííní’į́?
4-with elevator areal.inside-Q 3-see.PIiná jidinidzingo, tsididįįjį’ hanaanish hólǫ́ǫ łeh.
life 3.want-GO overwhelm 3.indef.poss-work 3.EXIST.NI oftenIndiana honeesná haashą’ ’át’é.
Indian 3-win.P of.courseJacob ’éí ayóo naalnish
Jacob this.one very 3-work.CIJó nił bééhozin shibéeso ’adingo
because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GONaadą́ą́’ t’ah doo dadiigááhdą́ą́’ deiiti’.
corn before pl-3-leaves.turn.white.I-past pl-3-1dpl-harvest.Pni’sełkǫ́ǫ́’ léi’ yéigo bąąh ch’ééh déyá
1-swim.P because very 3-on in.vain 1-go.PNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
listen
After all, you’ll finally show up for payday tomorrow.
bookmark- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunately
- yiską́ągo tomorrowfind in Navajo Adverb Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunctions
- Progressive (Prog)find in Navajo Verb Modes
- doo, dooleeł future
Nimá sání dó’ bina’nitin t’ah ła’ bénánílniihísh łí.
2-grandmother DÓ’ 3-teaching yet some 3-2-remember.CI-Q ŁÍNimásání kohgo dibé yá niná’áłjoł łeh.
2-grandmother this.time sheep 3-for 3-3-feed.NCM.R usuallyNíwe, doo tsésǫ’ góne’ ch’ééjí’nah da!
stop NEG window 3-into 4-crawl.R NEGNTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.IShínaaí chidí bił dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.
older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.PShį́įgo dooládó’ deesdoi da lá, Hoozdodi!
summer-go certainly hot.SPN DA DISC Phoenix-atT’ah ’ałk’idídą́ą́’ sik’is t’áá yiiłtsą́ą́ nít’ę́ę́’.
still long-ago 1-friend just 3-1-see.P pastT’ah doo la’ shą́ą́’ ’azhjaa’góó náádiikáah da.
not.yet DISC flea market-to 1pl-run.I NEGT’ah doo lą’í náháhą́ądą́ą́’ ’Ashįįh Bii’ Tóodi shighan nít’ę́ę́’.
still NEG many year-past Salt.Lake.City-at 1-home pastT’áadoo na’áhodilziidígo shį́į́ t’éíyá chidínaat’á’í biih díilwoł.
before 2-to-be-slow.(CI)NEG.GO maybe only airplane into 2-get-on(F)T’áadoo nił hóyé’égo t’éiyá ’éé’ ná nahideeshnih.
before 2-with 3-lazy.GO only clothes 2-for 3-2-buy.FOnly if you are not lazy, I will buy you some clothes.
bookmarkitalic highlight particle_0" aria-label="particle">T’áadoo tá’dishgéshí nizaagóó dah ’adii’ą́.
before 1-sheer.(I)NEG far-GOO up 3-sun.rise(P).T’áá shǫǫ da la’ da’adą́ądi diné bich’iiyą’ hólǫ́ǫ́ lá.
at.least such.as some restaurant-at Navajo 3-food 3-exist.NI DISCTseebíidigo chidíłtsooí nálwo’ łeh.
eight-at-GO bus 3-come.P usuallyTsididįįjį’ shibéeso choosh’į́.
overwhelm 1.poss-money 1-use.ITsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.
fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P
listen
The Phoenix Suns tried to make a basket within 10 seconds to win, they finally made a basket after the time expired.
bookmark- tsxį́įłgo quickly, fastfind in Navajo Adverb Lexicon
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ch’ééh in vain, futilely, tryfind in Navajo Adverb Lexicon
- -iih intofind in Navajo Postposition Lexicon
- ’áłt’ąą after allfind in Navajo Adverb Lexicon
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunately
- nit’ee’ past
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunctions
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes



