Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desire’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Eii mósí tsásk’eh bik’i dah síłteeh.
that cat bed 3-on up 3-2-AO.CI’Ákót’éego lá ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.
like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPH"Binák’eeaad késhdę́ę́’į́">góó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.
3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.Fbik’ídadiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.ICh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RChidí na’na’í łęęzh yíyooyił.
tractor dirt 3-3-push.ProgDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’aleeh happen, occur’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dó’, ’ałdó’ too, alsosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
dajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Idashoołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.PDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.RDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdididííłjah
3DO-2-start.fire.FDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.Idishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.Phadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadoołbįįd
pl-3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Fhanołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Iháágeed
3DO-1-dig.it.out.PNa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INa’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naʼazhǫǫshgóó dooʼáazhgo nihikééʼ ʼiih deeshwoł.
casino-GÓÓ 2du-go.F-GO 2pl-behind 3-into 1-run.FNeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’neiskáá’
3DO-3-investigate.it.Pnijilé
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.IShi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adah downward from a heightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -dóó from a specific location or point in space or time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahish’áád toss away’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tá’dishgéésh shear it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shį́įgo ch’ééh jiyáán yishį́į́h ’áádóó tó lą’í yishdlį́į́h.
summer-GO watermelon 3-1-eat.U and.then water lots 3-1-drink.USitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.PTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsxį́įłgo łees’áán ’ánílééh; nimásání nihaa níyá!
quickly tortilla 2-make.I 2-mat.grandma 1.pl-to 3-came.PTł’éédą́ą́, yá’át’ééhgo iiłhaaz. Night.last good.GO 1-sleep.P
Night.last good.GO 1-sleep.Pwoohgish
3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.Iyidoołbish
3DO-3-boil.it.Fyiigish
3DO-1dpl-make.one.cut.in.it.IYiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haa’í wherefind in Navajo Questions
- lá particle for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




