Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adą́ą́dą́ą́’ yesterdaysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’astsid pound, do silverwork’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hasht’enáshdlééh put back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ahbínígo gohwééh dííłbish.
morning-GO coffee 3-2-boil.F’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.CI-GO 1-little.brother and 1-little.sister 3-1 split-GO.I 3-for 3-1 gave.IBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.Ibik’ídadidiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.FBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.Idaooyą́ą́’
pl-3DO-2dpl-eat.it.Pdazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ideishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.IDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdideidiłjeeh
pl-3DO-3dpl-start.fire.IDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negation
- 4th person admonition, negative, Imperfective
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
díníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Ihadaołgéésh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Ihadasiigeed
pl-3DO-1dpl-dig.it.out.Phadazhdínóołchał
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
haiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.Ihanoołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Phaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.Ijishbéézh
3DO-4-boil.it.Pjiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).Ijííshóó’
3DO-4-brush/comb.it.PNa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGniłbéézh
3DO-2-boil.it.INíwe, bíni’dii ’áyą́!
stop 3-let 3-3-eat.ISha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




