An example search has returned 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Oółháásh lágo.
2-sleep.O don’t"Doildinę́ę’ daazts’ą́ą́ lá," didííniił.
3-be.outcast.NI-deceased 3-die.P DISC 3-2-tell.FBéésh bee hane’é bił nááshbał.
phone 3-with 1-whirl.ProgCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
listen
Before, I didn’t understand English. Now, thankfully, I can speak some.
bookmark- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- diists’a hear, understandfind in Navajo Verb Modes
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- yáshti’ speakfind in Navajo Verb Modes
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallyfind in Navajo Adverb Lexicon
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- instrumental
Chaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí ’ániidígíí naháłnii’ nít’éé’ bee lą́ą́ shąąh háájil.
car new-ÍGÍÍ One 3-1-buy.P-GO 3-with many 1-on 3-charge.PChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
listen
Did you work outside up to noon?
bookmark- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilfind in Navajo Adverb Lexicon
- -jį́’ up to, as far asfind in Navajo Postposition Lexicon
- time
- -di atfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- naashnish workfind in Navajo Verb Modes
dadoohsį́į́ł
pl-3DO-2dpl-eat.it.Fdadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.Fdajííshóó’
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.PDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.FDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIdidazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.Pdidííníłjéé’
3DO-2-start.fire.Pdiidį́į́ł
3DO-1dpl-eat.it.FHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phadazhdééłbįįd
pl-3DO-4dpl-fill.something.up.with.it.Phaiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.Ihaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHózhó’ógo baa nitsínkeesgo níni’ bá na’iłt’oh.
3-harmonious.I-GO 3-toward 2-think.I-GO 2-mind 3-for 2-smoke.IK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
listen
Did s/he perhaps shoot arrows under or over the bridge?
bookmark- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodago particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, downfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -tis overfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrowsfind in Navajo Verb Modes
K’ad dibé ch’íi’nííł.
now sheep 3-2-du-take.out.IK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeNichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGNichxǫ’ doo ájít’į́į da.
stop NEG 4-act.thus.I NEGnidajilé
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inisíníłkáá’
3DO-2-investigate.it.PNíwe, doo tł’ée’go ’ízdísooł da!
stop NEG outside-GO 4-whistle.I NEGNáhíínááłgo yadiizíní niłjizh.
around-2-go.I-GO can 3-2-crush.ProgNíwe, tʼáádoo ʼabeʼ tʼóó bee naninéʼhí. Hazhóʼó nidlą́.
stop NEG milk just 3-with 2-play.R-NEG properly 3-2-drink.IShiyáázh nízaadi naalnishgo bídin sélį́į́’.
1-son far-at 3-work-GO 3-lack 1-be.SPNshíníłbéézh
3DO-2-boil.it.PSitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCT’ah ’abíínídą́ą́’ naanishgóó dah diiyá.
still morning-past work-to up start-1-step.IT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká ’adinoólgháásh lágo.
neg 2-oversleep.O LÁGOTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
listen
Drink lots of water so that you can be healthy.
bookmark- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- -tah, -taa-, -ta- among, mixingfind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- dooleeł futurefind in Navajo Adverb Lexicon
yiilzhóó’
3DO-1dpl-brush/comb.it.PYiską́ągo shicheii nihaa deeshááł ní.
tomorrow 1-grandfather 1pl-to 1-walk.F 3-say.NIyiłhį́į́h
3DO-3-melt.it.(snow).I“Níléí dził binaagóó ’ahééh hi’díníilchééł”, ní jiní ma’ii.
yonder.there mountain 3-around-GÓÓ around 2-du-run.F 3-say.P 4-say.P coyote“We’ll run around yonder mountain”, Coyote said, they say.
bookmark



