Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Yadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.I’Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.I’Ashkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
boy water 3-be.NI-ÍGÍÍ 3-in 3-fall.O’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P’Ániid ’iiyą́ą́’ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercover’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. K’ad ’éiyá naadą́ą́’ naalyéhé bá hooghan góne’ nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | now TOP corn trading.post inside pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídadiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.IBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.ICh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.daohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idaooyą́ą́’
pl-3DO-2dpl-eat.it.Pdideidííłjéé’
pl-3DO-3dpl-start.fire.Pdidínéeshkał
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).Fdiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.Pdíníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).IGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIHa’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.
what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NIhadanoołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Phadazhneeshchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Phaiilgizh
3DO-1dpl-cut.it.out.Phainiłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Ihajííłgizh
3DO-4-cut.it.out.Phazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.Fhazhdééłbįįd
3DO-4-fill.something.up.with.it.PHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHaʼdiinééh biniiyé hę́ę́ł bee naagéhé bits’aʼ ʼádinígíí nidoochʼąh.
parade 3-reason pack 3-means-of 3-haul.I 3-box 3-exist.NI-ÍGÍÍ 3-decorate.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háidí which onefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
jiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).INa’ashǫ́’ii doo baa nijit’į́į́ da.
snake NEG 3-with 4-bother.O NEGNa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Nichxǫ’ doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGnéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShicheii haastihgo łáháda ninálnish.
1-grandfather 3-become.old.P-GO seldom 3-work.RShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGshéłbéézh
3DO-1-boil.it.PSitsiitł’óól tsásk’eh bikáá’ dah yishłééh.
Navajo.hair.tie bed 3-on up 3-1-put.SFO.UT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOTóshjeeh yah ’adíí’ááł nidishnínéesh yah’ííní’ą́?
water.jug into 3-2-take.in.F 1-say-PP-Q.P PP-3-2-take.in.P.SROTł’éédą́ą́’ ’iiłhaazh.
night-past 1-sleep.PTł’óo’di kǫ’ diltłi’ bikáa’gi chéch’il ła’ dináádísh’nííł.
outside-at fire 3-burn.NI 3-on-at oak some fire-again-3-1-move.PlO.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diltłi’ burn’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dináádish’nííł put more of them into the fire’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tł’óo’di outsidesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




