Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínígo ch’éshááh ’áádóó sodiszįįh.
morning-GO 1-go.out.U and.then 1-pray.U’Ashkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
boy water 3-be.NI-ÍGÍÍ 3-in 3-fall.O’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.RAshkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
Boy flowing.water-ÍGÍÍ 3-in 3-3-fall.OAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.bik’ídadohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Ibíhoosh’aah
1-learn.it.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.IChidí ’ániidígíí naháłnii’ nít’éé’ bee lą́ą́ shąąh háájil.
car new-ÍGÍÍ One 3-1-buy.P-GO 3-with many 1-on 3-charge.PDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’aleeh happen, occur’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dó’, ’ałdó’ too, alsosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Daané’é baa na’aldeehdi ’at’ééd jooł yídzoołtał.
game 3-to 3-happen.CI-at girl ball 3-3-kick.Progdadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Idajiłbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Ideidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdeiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.Ididazhdiłjeeh
pl-3DO-4dpl-start.fire.Idididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdiidį́į́ł
3DO-1dpl-eat.it.Fdiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.IDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGdoołbish
3DO-2dpl-boil.it.FGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhdínóołchał
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhanííłchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Pjidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).IKin góne’ siikéé lá jiní.
house in 1dpl-sit.I DISC 4-say.IMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Náá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.FNeeznáadigóó ’oolkiłgo ’áłah ’aleeh daaní.
ten.at-toward time-GO meeting pl-4-say.NINibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGnidadiilyeeł
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnisélá
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.PNíwe, doo tł’ée’go ’ízdísooł da!
stop NEG outside-GO 4-whistle.I NEGSaad biihi’níłí doo bee neilnish da.
word computer NEG 3-with pl-2-du.work.I NEGShimá bighangóó náshdáahgo łééchąą’í baná’ástso’.
1-mother 3-house-toward again-1-go-GO dog 3-again-1-feed.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ba’nistsóód feed it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
Shiyáázh niʼíłtááh. Bá daʼdiidííł; ʼákohgo chʼiyáán ʼálʼį́įgi shiká ʼadoojah.
1-son 3-graduate.I 3-for 1pl-eat.F so-then food indef-make-at 1-after 3pl-help.FTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last nightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




