Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
#’At’ééd ’awéé’ biissįįh.
girl baby 3-3-stand.up.I’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Eii mósí tsásk’eh bik’i dah síłteeh.
that cat bed 3-on up 3-2-AO.CI’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.Fbik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídidíídis
3DO-2-wrap.it.around.it.Fbik’ídídis
3DO-2-wrap.it.around.it.ICh’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.
entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NICh’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?
food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- haa + Neuter V how / what Vfind in Navajo Questions
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí diiłts’į́į́h.
car 3-2-start.IDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Ideidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).IDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIDibé tóógóó neeshkał.
sheep water-toward 3-1-herd.ProgDichinísh doodaii’ dibáá’ísh jinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIdidadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.PDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Optative with t’áá ká and lágo
- t’áá ká don’tsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- lágo negative particle used with the optative modesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Gólízhii dégo dasidoo’į́įgo da’oołzhish nỉ.
skunk up-GO pl-3-look.I-GO pl-3-dpl-dance.IHaa léí’ yit’éehgo nichidí yichxǫ’ígíí doo baa níni’ da?
why-Q since 3-be.NI 2-car 3-ruin.P-NOM NEG 3-of 2-mind NEGhadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phanołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Ihanííníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).PJáan bimá łóó’ t’áá yiyą́ągo bił bééhózin.
John 3-mother fish just 3-3-eat.I-GO 3-with 3-about-3-know.NIjííyą́ą́’
3DO-4-eat.it.PNa’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F QNaa hashne’.
2-for 1-tell.INeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’neilé
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.INibéézh bee hane’ doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.
over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.INLA aad ’át’éii">k’adę́ę ‘ałtso ’aleehgo baa nitséskees.
NLA almost all 3i-occur.I-GO 3-about 1-think.Ishiilbéézh
3DO-1dpl-boil.it.PShiyáázh nihił ’oołbąs dooleeł.
1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.beShił bééhózin.
1-with 3-of-3-conceive.IShoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaa nínáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.
hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áhonissin be aware’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Sohodizingo t’áá ká nídoó’nééh.
prayer-GO neg 2-get.up.OT’iis bąąh nidaohna’.
cottonwood 3-on pl-2dpl-climb.ITó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




