Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Eii mósí tsásk’eh bik'i dah síłteeh.
that cat bed 3-on up 3-2-AO.CI’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.FBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah 'ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSObik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídidíídis
3DO-2-wrap.it.around.it.FChidí ’ániidígíí naháłnii’ nít’éé’ bee lą́ą́ shąąh háájil.
car new-ÍGÍÍ One 3-1-buy.P-GO 3-with many 1-on 3-charge.PDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.Ideidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Ideiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.Ididiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Ididoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdidííłhįh
3DO-2-melt.it.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODíkwíí jį́ shą’ nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDoo at’ééké bizhdisóół da.
NEG girls 3-4-whistle.O NEGdooshą’ léi’ --- lá
dííłhį́į́’
3DO-1-melt.it.Pdíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.IHa’át’íí biniiyé ’ákǫ́ǫ́ díníyá?
what 3-for.purpose there 2-start.go.PHaahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.Ihaashgéésh
3DO-1-cut.it.out.IHada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’hadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Fháínígeed
3DO-2-dig.it.out.PJoe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CIjíí’aal
3DO-4-chew.it.Pjííyą́ą́’
3DO-4-eat.it.PMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’nanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INaʼahóóhai nitsaaígóó dóola dííyééł.
rodeo 3-big-to bull 2-haul.FNichxǫ' doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGnideeshłeeł
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.FNíwe, doo mósí nidziłtseed da!
stop NEG cat 3-4-kill.I NEGShidibé ’ąą’ dinót’į́į́ł laanaa ch’ééh nisin.
1-sheep expanse 3-increase.O wish in.vain 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dínít’įįh start to grow’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- laanaa optative particle for a positive wish, hope or desiresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
shíníłbéézh
3DO-2-boil.it.PSitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’áadoo naaltsoos dayínółta’í.
neg book pl-3-2dpl-read.I-ÍT’áá ká ’adinoólgháásh.
neg 2-oversleep.OTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi