Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.
coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.
coffee again-1-drink.R’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.R’Éí lą́ą baa nitséskees nít’ę́ę́’.
that EMP 3-about 1-think.I past'Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.Ibíhoosh’aah
1-learn.it.IChidí diiłts’į́į́h.
car 3-2-start.IChidí léi’ la’ ch’ééh dah diilyeed.
car because surprise in.vain up 3-go.IChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Odeidííłhį́į́’
pl-3DO-3dpl-melt.it.Pdidazhdiłjeeh
pl-3DO-4dpl-start.fire.Ididazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.Pdidííníłjéé’
3DO-2-start.fire.PDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDoo t'áá k'ad nimasii yiyą́ą́ da.
do.not.want.to potatoes 1-eat.P NEGDíí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.ProgHa’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.
what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NIHada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’hadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhniłchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Ihaiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.IHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI Johnjidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).Ijíí’aal
3DO-4-chew.it.PKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PKintahgóó diit’ash.
town-to 1dpl-go.du.ProgNa’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DINichxǫ’ báhádzid.
stop 3-P-be.dangerousNichxǫ' doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGNichxǫ' doo ájít’į́į da.
stop NEG 4-act.thus.I NEGnideiilyé
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inijilé
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.INiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Níwe, bíni'dii ’áyą́!
stop 3-let 3-3-eat.IShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOshoołbéézh
3DO-2dpl-boil.it.PT’áadoo naaltsoos dayínółta’í.
neg book pl-3-2dpl-read.I-ÍT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OT’ą́ą́tsoh táá’góó yoołkáłę́ędą́ą́’ ’ałdó’ Tóta’góó tádííyá.
May three-góó day-past also Farmington-góó 1-went.PTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmative
- 1st person inclusive, Let’s!
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- 1st person inclusive, Let’s!
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi