Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Ajóółháásh laanaa.
4-sleep.O wishAshkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FCh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.
watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’asht’í act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Ch’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áhonissin be aware’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá justsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.Idajiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Idajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Pdaołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.IDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverDoondó’ daatsaah da noolin.
not.even 3-sick.I NEG 3-resemble.NIdííłbish
3DO-2-boil.it.Fdíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.Ihadaoołgizh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Phadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phanoołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Phanííníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Phayíígeed
3DO-3-dig.it.out.PK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.IKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PMary ha’át’íí yinízin?
Mary what 3-3-want.NINa’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DInanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’Nichxǫ’ doo ájít’į́į da.
stop NEG 4-act.thus.I NEGnidadiilyeeł
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnizhdooleeł
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.FShą́ą́’ ’ałk’idą́ą́’ baa hwiinít’į́į ni’.
remember long.ago 3-for 3-discuss.I recallShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShichídí shá hooghangóó dídzį́į́s.
1-car 1-for hogan-GÓÓ start-3-2-tow.Ishéłbéézh
3DO-1-boil.it.PSisłigaií ’ayóo bik’i ni’dzidlaad.
concho.belt very 3-on 4-3-shiny.IT’áadoo hadahooł’áhí.
neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-ÍT’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.PTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tł’éé’ hodooleeł t’ahádą́ą́’ chizh ła’ ’ahidíłne’.
night 3-become.F before.thus wood some 3-2-chop.Iwohsą́
3DO-2dpl-eat.it.IYadiizíníshą’ haa néelt’e’go nínízin?
can-Q how 3.many.N-GO 2-want.NIyidooyį́į́ł
3DO-3-eat.it.Fyiishjį́į́’
Perfective Mode: 1-become.black.Pyishbéézh
3DO-1-boil.it.IYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




