Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin diniih.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- díníshniih ache, be in pain’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ats’a’ chidí bik’i dah tsoh’aah.
rack car 3-on up 2-iid-SRO.I’Atsį́’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.I’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.I'Ólta’góó dayínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.IBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBéégashii yáázh ła’ shibee’í’diidłííd bik’i niní’ą́.
calf one 1-cattle.brand 3-on 3-1-put.NPbik’ídeediz
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.PDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIdadiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.Pdajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Idazhdííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.Pdeidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdeiidlą́ą́’
pl-3DO-1dpl-drink.it.PDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIDibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.
sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.ODibé ła’ yóó’ ’íínilgo k’adę́ę ’e’e’aahgo ch’ééh bíká naanááshwoł.
sheep some away 3-1-lose.P-GO almost evening in.vain 3-after 1-run.around.Pdidishjeeh
3DO-1-start.fire.Idiilbish
3DO-1dpl-boil.it.FDoo t'áá k'ad nimasii yiyą́ą́ da.
do.not.want.to potatoes 1-eat.P NEGDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdołhį́į́h
3DO-2dpl-melt.it.Idíníilkaad
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Ihadaołgéésh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Iháínígeed
3DO-2-dig.it.out.PK’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
Na’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DInisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.Pnitł’ó
3DO-2-weave.it.INíwe, tʼáádoo ʼabeʼ tʼóó bee naninéʼhí. Hazhóʼó nidlą́.
stop NEG milk just 3-with 2-play.R-NEG properly 3-2-drink.ISaad biihi’níłí bee neilnish.
word computer 3-with pl-2-du.work.IShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’go yiishjį́į́’ lá.
sun proportionate 1-swim.CI-GO 1-sun.burn.I DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ashkǫ́ǫ́’ swim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yiishjį́į́h become black, get sunburned’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shá bíighah all day, foreversaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.PShíká ’anilyeed.
1-for 2-run.ISitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’ah nagháíí yę́ędą́ą́’ ’áłchíní nízaadi da’ółta’ nít’ę́ę́’.
still there past children far-at pl-3-read.I pastT’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-ÍTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




