Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashbį’ clear the land’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńdiishdááh start’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
’Ahbínígo ch’éshááh ’áádóó sodiszįįh.
morning-GO 1-go.out.U and.then 1-pray.U’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashheeh unload’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na‘oolwoł return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.PAshkiísh t’áádoo nideezhí yíni’ yá ahóólaa da?
boy NEG 2-younger.sister 3-mind 3-for 3s-3-make.P NEGbik’ídadeediz
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídínídiz
3DO-2-wrap.it.around.it.PChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChizh ła’ yah ’aníjááh.
firewood some in 2-bring.Idadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdajííshóó’
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.PDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIdidínéeshkał
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).FDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.Progdínółkaad
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).IDíí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.ProgHaa léí’ yit’éehgo nichidí yichxǫ’ígíí doo baa níni’ da?
why-Q since 3-be.NI 2-car 3-ruin.P-NOM NEG 3-of 2-mind NEGhadanołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadeiilgizh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Phaiigeed
3DO-1dpl-dig.it.out.Phajíígeed
3DO-4-dig.it.out.PHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íjidiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.Ijidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).Ijitł’ó
3DO-4-weave.it.IMósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGOnaohłé
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INichxǫ’ báhádzid.
stop 3-P-be.dangerousNichxǫ' doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGNimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.Fnisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.Pnisélá
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.PNáhíínááłgo yadiizíní niłjizh.
around-2-go.I-GO can 3-2-crush.ProgShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShilééchąą’í bikéé’ yishááł.
my.dog 3-following 1-go.ProgT’áá ká ’adinoólgháásh lágo.
neg 2-oversleep.O LÁGOT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOT’óó tá’ádeesgizii’ ’ííyą́ą́’.
just 3-reflex-wash.P-CONJ 3-eat.PT’áá shǫǫ da la’ da’adą́ądi diné bich’iiyą’ hólǫ́ǫ́ lá.
at.least such.as some restaurant-at Navajo 3-food 3-exist.NI DISCTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsxį́įłgo łees’áán ’ánílééh; nimásání nihaa níyá!
quickly tortilla 2-make.I 2-mat.grandma 1.pl-to 3-came.PTsxį́įłgo łees’áán ádíílííł; nimásání nihaa yíghááh!
quickly tortilla 2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.Fyishóóh
3DO-3-brush/comb.it.IYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Yiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




