Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.FAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. K’ad ’éiyá naadą́ą́’ naalyéhé bá hooghan góne’ nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | now TOP corn trading.post inside pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídeediz
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.PChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yilyeed go, run’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá ch’į́į́góó failuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’asht’í act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dajííyą́ą́’
pl-3DO-4dpl-eat.it.Pdayííshóó’
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Pdazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Idideidiłjeeh
pl-3DO-3dpl-start.fire.Ididíłjeeh
3DO-2-start.fire.IDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
díłhį́į́h
3DO-2-melt.it.IGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISChadazhdééłbįįd
pl-3DO-4dpl-fill.something.up.with.it.Phadoołbįįd
3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.PHalah doo bííghah jiztį́į da.
opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEGhanííłchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).PHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háidí which onefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Háí lá kintahgóó shił adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí whofind in Navajo Questions
- lá particle for content questionsfind in Navajo Questions
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’eesbąs drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Joe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CIJooł de’ ní’aah.
ball here 3-2-bring.IKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PNe’eshłééh. T’áá ká nóólk’oł.
2-1-copy.I 2-blink.ONichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
nidadiilyeeł
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidajiskáá’
pl-3DO-4dpl-investigate.it.PNimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
nitł’ó
3DO-2-weave.it.INíléidi t’áá bahat’aadí shábitł’óól noolzhee’.
There-at just clear-NOM sun.3.rays 3-rays.ISam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShiyáázh shaa yógháah le’ nissingo sédá.
my.son 1-for 3-arrive.O hope 3-1-want.CI-GO 1-sit.IShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShį́į́dą́ą́’ na’niiłkaadgo t’áá ’áháníjį’ ’adeeshch’iłgo bik’ee deelyiz.
T’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-Ííín">T’áadoo hosh niyą́ní.
T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-ÍT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká ’adinoólgháásh.
neg 2-oversleep.OTó tsíídkáá’ didíkaah.
water charcoal-on start-3-2-put.I.OCaad ’át’éii">Tsxį́įłgo łees’áán ’ádíílííł nimásání nihaa yighááh!
quickly tortilla 3-2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.Fwohsą́
3DO-2dpl-eat.it.Iyidííłhį́į́’
3DO-3-melt.it.Pyiigish
3DO-2-make.one.cut.in.it.Iyiishjį́į́h
Imperfective Mode: 1-become.black.IYiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




