Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Ats’a’ chidí bik’i dah tsoh’aah.
rack car 3-on up 2-iid-SRO.I’Áádóó “shiba’ yílwoł”, ní ma’ii, jiní.
and.then 1-ahead 2-run.F 3-say.P coyote 4-say.PBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ízhdidoodis
3DO-4-wrap.it.around.it.FBįįh bił da’doółdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.OCh’il t’áadoo yishnizhí t’óó 'ahayóí hanáánáájéé’.
plant NEG 3-1-rip.P-NEG just many 3-again.return.PChizh ła’ yah ’aníjááh.
firewood some in 2-bring.Idadidoołhįh
pl-3DO-2dpl-melt.it.Fdajishbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Pdeiidą́ą́’
pl-3DO-1dpl-eat.it.Pdeiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).Ididadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.Pdidííłjéé’
3DO-1-start.fire.Pdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGHa’a’aahgo doo jiztįį da, johonaa’ai hwił ołtáh jíní.
sunrise-GO NEG 4-lay.O NEG, sun 4-with count 4-say.IHaa'íyee' shinááł Diné bizaad bíhwiidííł'aał.
lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.Fhadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).FHaidą́ą́’ shich’ą́ą́h ’ííchííl na’nishkaadgo.
winter-past 1-protect 3-snow.P 3-1-herd.CI-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ch’ą́ą́h blocking’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- instrumental
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
haoołgizh
3DO-2dpl-cut.it.out.PMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup-from 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Náásgóó
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNichxǫ' doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGnitł’ó
3DO-2-weave.it.INíléidi t’áá bahat’aadí shábitł’óól noolzhee’.
There-at just clear-NOM sun.3.rays 3-rays.INíwe, doo mósí nidziłtseed da!
stop NEG cat 3-4-kill.I NEGNíwe, doo tsésǫ’ góne’ ch’ééjí’nah da!
stop NEG window 3-into 4-crawl.R NEGSam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShiníbaal doo tó biníkáoogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.I prepare.against 3-1-make.PShiyáázh bighandi níyáá nít’ę́ę́’ t’áá ’íídą́ą́’ ’eelnish lá.
1-poss-little 3-home-at 1-go.P past just then 3-off.to.work.P DISCShiyáázh niʼíłtááh. Bá daʼdiidííł; ʼákohgo chʼiyáán ʼálʼį́įgi shiká ʼadoojah.
1-son 3-graduate.I 3-for 1pl-eat.F so-then food indef-make-at 1-after 3pl-help.FSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh.
prayer-GO neg 2-get.up.OT’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.
every summer lake-toward again-1-go.RT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmative
- 1st person inclusive, Let’s!
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- 1st person inclusive, Let’s!
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi