Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Jáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááyííłką́. Bá daʼdiidį́į́ł.
John 3-birth.past-up-to again-day.P 3-for 1pl-eat.F’Adą́ą́dą́ą́’ ch’iyáán ’áshłaago dajííyą́ą́’.
yesterday food 1-make.P-GO pl-4-eat.P’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah kintahdi tádísháahgo shee ’i’íí’ą́.
yesterday sun proportionate town-at 1-go.about.Prog-GO 1-on 3-sun.went.down.P’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.
coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG'Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.IÁt’ah ’índa shaa náádíídááł.
later 1-to again-2-come.FCh’iyáán ’ádaasdįįdgo kingóó ła’ hááshááł.
food pl-3-run.out.P-GO store-to some area-1-go.get.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hááshááł go along after it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí na’na’í łęęzh yíyooyił.
tractor dirt 3-3-push.ProgDa’ k’ad daats’í ch’iyáán ’áníléehgo ná ’adazh’niiyą́ą́’?
Q now perhaps food 2-make.I-GO 2-for feast.happendajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Idajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Idajiłbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Idaohtł’ó
pl-3DO-2dpl-weave.it.Ididadoołjéé’
pl-3DO-2dpl-start.fire.Pdidiilyįh
3DO-1dpl-melt.it.FDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdooshą’ --- lá
haashgéésh
3DO-1-cut.it.out.Ihaiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.Ihajíígeed
3DO-4-dig.it.out.Phaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).IHosh doo jiyą́ą da.
cactus NEG 3-4-eat.DI NEGK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodago particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Kin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NIneiilyé
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Nizhé’é ha’át’íísh nahideeshnih nízin.
2-father-Q what 3-1-buy.F 3-want.NINíwe, doo hastóí baa níjít’į́į da!
stop NEG men 3-with 3-4-bother.I NEGNíyolgo t’áá ’áko niishch’ił.
wind-GO immediately 3-blink.USha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shichídí shá hooghangóó dídzį́į́s.
1-car 1-for hogan-GÓÓ start-3-2-tow.IShidibé ’ąą’ dinót’į́į́ł laanaa ch’ééh nisin.
1-sheep expanse 3-increase.O wish in.vain 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dínít’įįh start to grow’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- laanaa optative particle for a positive wish, hope or desiresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’áadoo yaa nidanoht’áhí.
NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-ÍT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká ’adinoólgháásh lágo.
neg 2-oversleep.O LÁGOT’iis bąąh nidaohna’.
cottonwood 3-on pl-2dpl-climb.ITsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi