Your search for the saad késhdę́ę́’į́ -ił with
biihidzóhí 50 entries

’Ashkii ’éí łį́į́’ bił naaldloosh łá’í nidi doo yiyiichįįh da.

boy TOP horse 3-with 3-ride.I one but 3-3-know.NP NEG

’Alts’ééh b hoo’aah. Nihíká ’adoohjah.

wedding.corn.meal 3-with 3-take.place.F 1pl-for 2-come.pl.F

’Ashkii yázhí éí bimá kingóó yił yi’ash.

boy little TOP 3-mother store-to 3-with 3-walk.du.Prog

’At’ééd bizhé’é kingóó yił yi’ash.

girl 3-father town-toward 3-with 3-go.du.Prog

’Ayóo łį́į́’ sh naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!

very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I

’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed di, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!

very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I

’Ałk’idą́ą́’ Naayéé’ Neizghání ha’a’aahjigo ’atsiniltł’ish bił dah yizdéél jiní.

long.ago Monster Slayer east-to lightning 3-with up 3-move.SFO.P 4-say

’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nih dah adidoolwoł.

first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.F

Bįįh b da’doołdǫǫh.

deer 3-with pl-2dpl-shoot.I

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo sh bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd sh báá hózin.

formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI

Chidí naat’a’í nihił dah diit’a’.

airplane 1dpl-with up 3-fly.P

Chidí ’ániidígíí beít’ą́ą́ léi’ ’áyąąńda bił dahózhǫ́.

car new-ÍGÍÍ 3-to-3-pass-bring.SRO.P since no.wonder 3-with pl-3-good.NI

Da’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?

Q Cuba-from boat 2-with 3-float.P

Da’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?

Q Cuba-from boat 2-with 3-float.P

Da’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?

Q Cuba-from boat 2-with 3-float.P

Dá ák’ehdi shizhé’é bił nishishnish j́į́į́dą́ą́.

Plant.field-at 1-father with 3-1-worked.P today.past

Deenásts’aa’ sh naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.

ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.P

Diné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.

Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P

Diné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.

Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P

Doo b bééhózin da ya’?

neg 3-with 3-know.CI neg Q

Doo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.

NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG

Dzghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.

White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEG

Gohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ bgo daats’í nínízin?

coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NI

Gohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ bgo daats’í nínízin?

coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NI

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo sh yá’át’éeh da.

winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG

Hastiin sání léi’ ’áłchíní bił yanáa’áago yił nahalne’.

man old INDEF children 3-with 3-pile.NI-COMP 3-with 3-tell.CI

Háí lá kintahgóó sh adoołbąs?

who-Q town-to 1-me 3-drive.F

Háísh b nanilnish?

who-Q 3-with 2-work.I

Hiłiijį́į’go sha’áłchíní bił kįįh nááshkai.

evening-to-GO 1-children 3-with into.town 1-go.pl.P

Jake ’ólta’ b bóhoneedzą́.

Jake education 3-with 3-possible.NI

Jáan Mary bił baghan.

John Mary 3-with 3-live

Kintahdę́ę́’ łį́į́’ sh nááldlosh.

town-from horse 1-with 3-crawl.CI

Na’nízhoozhígóó chídí doo n dah didoolwoł da.

Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG

Na’nízhoozhídi yíníyáago t’áá ła’ bił ’ahóókááh lágo.

Gallup-at 2-go.P-GO see.to.it some 3-with 3pl-meet.O NEG

Naa’ółí hanii náneeskaadí bił yíyą́ą́’. ’Alóós ga’ (yíyą́ą́’).

bean NEG.FOC tortilla 3-with 3-1-eat.P | rice FOC (3-1-eat.P)

Naakidi tsin sitą́ądi daats’í kinaaldá b ’ahééniijéé’.

two mile 3-run.pl.P-at maybe purberty.ceremony 3-with RECIP-1dpl-run.pl.P

Ndáa’di shizhé’é diné ła’ y ’ahi’niigą́ą’go bita’ niséyá.

summer.ceremony-at 1-father man one 3-fight.P-GO 3-between 3-1-go.siP

Nitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.

2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usually

Niłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?

2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI

Sha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.

1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.Prog

Shich’ah tsékooh góyaa ’adah b ’ííyol.

1-hat gorge areal-down downward 3-with 3-blow.P

Shik’is b ’ílyeed ’áko shį́į́ da’diidį́į́ł.

1-friend 3-with 3-drive CONJ 1-Pl-eat.F

Shilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.

1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.P

Shimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.

1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past

Shizhé'é ch’ah bítáa’jį’ da’deez’áhígíí b yá’át’ééh.

1-father hat 3-forehead extending-foward-ÍGÍÍ 3-with 3-be.good.NI

Shínaaí chidí b dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.

older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.P

Shoo sitsóí, da’ Na’nízhoozhígóó n ’adeeswod?

hey 1-grandson Q Gallup-to 2-with 2-go.F

T’áá ’ákódí na’ach’ąą’ígíí bee nihił hweeshne’.

just here.at 3-picture.I-ÍGÍÍ 3-by.means.of 2du-with 1-tell.P

ʼAtʼééd doo bzhǫ́ǫ da dooleeł.

girl NEG 3-with HO-happy.NI NEG 3-become.F

“Sh naa’aash ’ałgháádidiit’ash”, ní ma’ii jiní.

1-with cousin 1du-race.F 3-say.P coyote 4-say.P