Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ajóółháásh laanaa.
4-sleep.O wish’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.IÁt’ah ’índa shaa náádíídááł.
later 1-to again-2-come.FBíni’dii ’awéé’ ałhosh, yee nǫǫsééł.
3-let-stay baby 3-sleep.I 3-by.means.of 3-grow.IDamǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.
Sunday-GO soda 3-1-drink.Udaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idazhdííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.Pdidadoołjéé’
pl-3DO-2dpl-start.fire.Pdideidííłjéé’
pl-3DO-3dpl-start.fire.Pdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Ididííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdidííłjéé’
3DO-1-start.fire.Pdiidííłjéé’
3DO-3-start.fire.Pdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.Fdizhdiłjeeh
3DO-4-start.fire.Idííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.PGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIGólízhii dégo dasidoo’į́įgo da’oołzhish nỉ.
skunk up-GO pl-3-look.I-GO pl-3-dpl-dance.Ihadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeizgeed
pl-3DO-3dpl-dig.it.out.Phadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fjidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).IK’ad dibé ch’íi’nííł.
now sheep 3-2-du-take.out.IK’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.
1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Náásgóó
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naaltsoos yiníshta’go shíni’ shaa ’áyiilaa.
book 3-1-read.I-GO 1-mind 1-for 3-3-make.Pneiskáá’
3DO-3-investigate.it.PNichxǫ' doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGnijizlá
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.PNizhéʼé nilą́ąjįʼ yigáałgo bikééʼ yilwoł.
2-father 2-in.front-to 3-walk.Prog-GO 3-behind 2-run.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmative
- Ájoolį́į́ł
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Níwe, doo ch’il bikáá’ nijigháa da!
stop NEG plant 3-on 3-4-walk.I NEGNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.ISaad naashkaahgo baa naashá.
word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.ProgSha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShich’é’é bi’éé’ bá ’áshłéehgo naat’ą́hí hááłgizh.
1-daughter 3-clothes 3-for 3-1-make-I 1-GO fabric I-cut.PShidá'í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OT'áá sáhí ʼííníyą́ą́ʼ. Tʼáá shǫǫ da ʼíyą́ shididííniił.
only.you 2-eat.P T’ÁÁ SHǪǪ DA 2-eat.I 1-2-tell.FTóógóó łį́į́’ ’ałkéé’ deíkááh.
water-to horse RECIP-behind 3-walk.pl.ProgTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




