Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Áádóó “shiba’ yílwoł”, ní ma’ii, jiní.
and.then 1-ahead 2-run.F 3-say.P coyote 4-say.P’Áłah ’aleehdi hastiin léi’ t’óó yááłtih yiits’a’.
meeting-at man INDEF just 3-talk.Prog 3-be.heard.I’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.U’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.PAshkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ízhdidoodis
3DO-4-wrap.it.around.it.FCh’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’éghááh go out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá hoosch’į’ suddenlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’élyeed run out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.FDah díníilghaazh ’áshįįh bik’ídíínił.
fry.bread salt 3-on-3-2-sprinkle.PlO.FDamǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.
Sunday-GO soda 3-1-drink.Udaoohdlą́ą́’
pl-3DO-2dpl-drink.it.Pdaoohgish
pl-3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.Idazhdidoołhįh
pl-3DO-4dpl-melt.it.FDibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.
sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.Odidadiiljeeh
pl-3DO-1dpl-start.fire.Ididadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.Pdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdidołjeeh
3DO-2dpl-start.fire.Idiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.IDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.IDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg QDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDoondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGdoołbish
3DO-2dpl-boil.it.Fhadeidoołtééł
pl-3DO-3dpl-carry.him/her.up.out.of.something.FJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CIjíí’aal
3DO-4-chew.it.PK’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -áátis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’ashǫ́’ii doo baa nijit’į́į́ da.
snake NEG 3-with 4-bother.O NEGNédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.Pnisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.PNíwe, tʼáádoo łééchąąʼí nánítałʼí.
stop NEG dog 3-2-kicking.R.NEGShicheii haastihgo łáháda ninálnish.
1-grandfather 3-become.old.P-GO seldom 3-work.RSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh.
prayer-GO neg 2-get.up.OT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOTs’éénídzííd, t’ah ’íinda ’iidííłhosh.
2-wake.up.I future only.then 2-sleep.FTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
woołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.(snow).Pwoshóóh
3DO-2dpl-brush/comb.it.Iyidíníłkaad
3DO-3-start.to.herd.them.(animals).Iyishbéézh
3DO-1-boil.it.Iyishtł’ó
3DO-1-weave.it.IYiską́ągo nighanaad késhdę́ę́’į́">di naadeeshááł.
tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.FYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




