Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Oółháásh lágo.
2-sleep.O don’tAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.bik’ídadohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Ibíhoosh’aah
1-learn.it.IDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’aleeh happen, occur’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dó’, ’ałdó’ too, alsosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Daango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dajííyą́ą́’
pl-3DO-4dpl-eat.it.Pdeeshbish
3DO-1-boil.it.Fdidadidiiljah
pl-3DO-1dpl-start.fire.Fdidazhdidoołjah
pl-3DO-4dpl-start.fire.Fdidołjeeh
3DO-2dpl-start.fire.Idiilbish
3DO-1dpl-boil.it.FDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Haa’íyee’ díí chidí bikééji’ adeez’ahí hasht’e diilnííł.
lets.see this pickup.truck 3-1.pl-fix.Fhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
haoołgizh
3DO-2dpl-cut.it.out.Pjishóóh
3DO-4-brush/comb.it.IKénídánííljeehgo, sin łah beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FMósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGOni’sełkǫ́ǫ́’ léi’ yéigo bąąh ch’ééh déyá
1-swim.P because very 3-on in.vain 1-go.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ashkǫ́ǫ́’ swim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- léi’ a certain, some, a, anfind in Navajo Particle Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Nichxǫ’ doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGnidajizlá
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnidasiilyá
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnidasoolá
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.FNizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INíwe, naaltsoosgo yee’ baa nitsíníkees!
stop paper-GO really 3-with 3-2-think.ISaad naashkaahgo baa naashá.
word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.ProgSha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShicheii béeso bideená naalnish.
1-grandfather money 3-exchange.for 3-work.IShidibé ’ąą’ dinót’į́į́ł laanaa ch’ééh nisin.
1-sheep expanse 3-increase.O wish in.vain 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dínít’įįh start to grow’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- laanaa optative particle for a positive wish, hope or desiresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




