Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past NEG 1-eat.P-NEG.GO because soon hunger 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Ats’a’ chidí bik’i dah tsoh’aah.
rack car 3-on up 2-iid-SRO.I’Azháánee’ shi dibé hólǫ́ǫ ndi, dibé ła nahiideeshnih.
even.though my sheep 3-exist.NI sheep one 1-buy.F’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́ą dooleeł.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN will.be.FAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ízhdeezdiz
3DO-4-wrap.it.around.it.PBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Chaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idadiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.Ideididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.Fdeidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.IDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).FDíí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.ProgDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.IDíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDlǫ́ǫ́’ da’diłhashaalání">go baa ’ákonsin.
prairie.dog 3i-3-bite.I-GO 3-about 1-be.aware.NIdíníilkaad
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).IDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I QDąągo daʼákʼehdi daʼhodiilzhǫ́ǫ́ łeh.
spring-GO cornfield-at pl-area-1dpl-clean.I usuallyhadadínóołchał
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeneeshchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Phaiilgizh
3DO-1dpl-cut.it.out.Phaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phayíígeed
3DO-3-dig.it.out.PHazhó’ó nidahísóotą́.
still pl-2dpl-sit.pl.Pjishbéézh
3DO-4-boil.it.PK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeNibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGnijiskáá’
3DO-4-investigate.it.Pnitł’ó
3DO-2-weave.it.INíká ’adeeshwoł biniiyé níyá.
2-for 1-run.F 3-purpose.of 1-came.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niiyé for the purpose of, to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
She’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOTó tsíídkáá’ dididííkááł.
water charcoal-on start-3-2-put.OC.FTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last nightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tł’éédą́ą́’ ni’shéłhaazh.
night-past 1-rest.Pwoo’aal
3DO-2dpl-chew.it.PYadiizíníshą’ haa néelt’e’go nínízin?
can-Q how 3.many.N-GO 2-want.NIYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
yíyą́ą́’
3DO-1-eat.it.PŁa’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.
one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishtł’ǫ́ set up a loom’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




