Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmative
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
ʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats’í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah kintahdi tádísháahgo shee ’i’íí’ą́.
yesterday sun proportionate town-at 1-go.about.Prog-GO 1-on 3-sun.went.down.P’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.ProgBaa dahwiinít’ínígíí shił bééhodoozįįł nissin.
agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NIbik’ídazhdeezdiz
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídeediz
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.IDamǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.
Sunday-GO soda 3-1-drink.Udayiigish
pl-3DO-3dpl-make.one.cut.in.it.Idideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.Fdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.Idishhį́į́h
3DO-1-melt.it.Idizhdííłjéé’
3DO-4-start.fire.PDíkwíí jį́ shą’ nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo t’áá k’ad níká ’eeshwod da.
do.not.want.to for.you.pos 2-1-help.P NEGdoohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.Fhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.Ina’ashkǫ́ǫ́’
1-swim.Ineiilyé
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGNichxǫ’ doo ájít’į́į da.
stop NEG 4-act.thus.I NEGNida’iishnishgo hooghangóó nídésdzáa lą́ą.
1-after.work.P-GO home-to 1-go.F EMP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lą́ą an emphatic encliticfind in Navajo Particle Lexicon
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Nidahastą́ągo k’izh’dóle’ígi ’áhoot’é.
rain.P 4-plant.O.NOM areal-be.NNíwe, doo ch’il bikáá’ nijigháa da!
stop NEG plant 3-on 3-4-walk.I NEGNíwe, naaltsoos woltáʼigi tʼáádoo nahízǫsí. Baa ʼáhólyą́.
stop paper 3-read.CI-ÍGÍÍ NEG 3-2-tear.P.NEG 3-of 2-care.CIShá bíighah yáshti’ lá.
sun proportionate 1-talk.I DISCShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShicheii naalyehe bahooghandi chʼiiyaan nayiiłniih.
maternal.grandfather grocery 3-house-at food 3-3-buy.IShiyáázh bighandi níyáá nít’ę́ę́’ t’áá ’íídą́ą́’ ’eelnish lá.
1-poss-little 3-home-at 1-go.P past just then 3-off.to.work.P DISCShį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.IT’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-ÍTł’óo’di kǫ’ diltłi’ bikáa’gi chéch’il ła’ dináádísh’nííł.
outside-at fire 3-burn.NI 3-on-at oak some fire-again-3-1-move.PlO.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diltłi’ burn’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dináádish’nííł put more of them into the fire’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tł’óo’di outsidesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




