Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.
boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́ą dooleeł.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN will.be.F’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ííshją́ą́ certainlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shishkaah put it on a surface (OC)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.Pbik’ídazhdidoodis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.FBíni’dii ’awáalyaa sitį́.
3-let-stay jail 3-lay.SPNBįįh bił da’doółdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.OCh’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RChidí na’na’í łęęzh yíyooyił.
tractor dirt 3-3-push.Progdazhdidoołhįh
pl-3DO-4dpl-melt.it.Fdeitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.IDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIdidideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Idiididoołjah
3DO-3-start.fire.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGhadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadiiltééł
3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).PKin góne’ siikéé lá jiní.
house in 1dpl-sit.I DISC 4-say.INe’eshłééh. T’áá ká nóólk’oł.
2-1-copy.I 2-blink.ONi’éé’ náníłkad.
2-clothes 3-2-sew.INibéézh bee hane’ doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNichxǫ’ báhádzid.
stop 3-P-be.dangerousNighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.
over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.INił bééhózin.
1-with 3-of-3-conceive.INíwe, doo ch’il bikáá’ nijigháa da!
stop NEG plant 3-on 3-4-walk.I NEGSha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShicheii béeso bideená naalnish.
1-grandfather money 3-exchange.for 3-work.IShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOT’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-Íyiishjį́į́h
Usitative Mode: 1-become.black.UYiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haa’í wherefind in Navajo Questions
- lá particle for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾




