Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.I’Atsį́’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.P’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.I’Áłah ’aleehgo ch’iyáán ’ádadiilnííł ’áko shį́į́ ’índa diné ndahidookah.
meeting-Comp food 3-1-Pl-make.F CONJ people 3-Pl.will-arrive.FAshkiísh t’áádoo nideezhí yíni’ yá ahóólaa da?
boy NEG 2-younger.sister 3-mind 3-for 3s-3-make.P NEGBíni’dii ’awéé’ ałhosh, yee nǫǫsééł.
3-let-stay baby 3-sleep.I 3-by.means.of 3-grow.ICh’ééh jidighaahgo, ajółhosh laanaa jinizin łeh.
in.vain 4-walk.I-GO, 4-sleep.O hope 4-want.CI usuallyCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áhonissin be aware’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá justsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.Fdajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Idazhdoołbish
pl-3DO-4dpl-boil.it.Fdeidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdeiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.Ididadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.Pdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdidoołjéé’
3DO-2dpl-start.fire.PDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo t'áá k'ad nich'i' hasdzíí da.
do.not.want.to towards.you.pos 1-speak.P NEGdooshą’ dó’ léi’ --- lá
Gohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHaa léí’ yit’éehgo nichidí yichxǫ’ígíí doo baa níni’ da?
why-Q since 3-be.NI 2-car 3-ruin.P-NOM NEG 3-of 2-mind NEGhadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadanołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadasoogeed
pl-3DO-2dpl-dig.it.out.Phaníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Ihazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHosh doo jiyą́ą da.
cactus NEG 3-4-eat.DI NEGKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PKintahgóó diit’ash.
town-to 1dpl-go.du.ProgNa’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup-from 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Nichxǫ' doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’go yiishjį́į́’ lá.
sun proportionate 1-swim.CI-GO 1-sun.burn.I DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ashkǫ́ǫ́’ swim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yiishjį́į́h become black, get sunburned’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shá bíighah all day, foreversaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shiye’, t’áadoo nikídíltałí.
1-son NEG 2-stomp.IR-Íshoołbéézh
3DO-2dpl-boil.it.PSitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi