Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Yadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.I’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’Áde’óóyą́ą́’ lágo.
self-2-eat.O don’t’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ákót’éego lá ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.
like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPH’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.IAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hahiiłhan jerk it out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adiishdǫǫh shoot it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.ICh’il t’áadoo yishnizhí t’óó ’ahayóí hanáánáájéé’.
plant NEG 3-1-rip.P-NEG just many 3-again.return.PChidí bik’ee heesh’ááł.
car 3-tire 3-1-move.SRO.Progdajííyą́ą́’
pl-3DO-4dpl-eat.it.Pdazhdidoołhįh
pl-3DO-4dpl-melt.it.Fdeiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.IDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Ididííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdizhdííłjéé’
3DO-4-start.fire.PDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.Odíníshkaad
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).Idíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.Ihadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.Phaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Fhanołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Ihanííníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Phazhdééłbįįd
3DO-4-fill.something.up.with.it.PHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue some 1-eat.Fjidííłhį́į́’
3DO-4-melt.it.Pjiigish
3DO-4-make.one.cut.in.it.Ijiłbéézh
3DO-4-boil.it.INahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’nidazhdooleeł
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FSha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.X
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shił naa’aash shį́į́! T’áá shǫǫdí shaná’níłtsóód!
1-with 3-go.dl.CI maybe please 1-to-back-3-2-feed.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aash go as a pair (with)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ba’nistsóód feed it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shį́įgo ch’ééh jiyáán yishį́į́h ’áádóó tó lą’í yishdlį́į́h.
summer-GO watermelon 3-1-eat.U and.then water lots 3-1-drink.USitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




