Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.I’Ádą́ą́dą́ą́’ásh nishínílnish?
yesterday-Q 2-work.PCh’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.
entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NIChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Odayiigish
pl-3DO-3dpl-make.one.cut.in.it.Ideiidą́ą́’
pl-3DO-1dpl-eat.it.Pdidadoołjéé’
pl-3DO-2dpl-start.fire.Pdidiiljéé’
3DO-1dpl-start.fire.Pdiidííłjéé’
3DO-3-start.fire.Pdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.FDíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGdííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.FHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.IHa’át’íí bik’i dah sínídá?
what-Q 3-on up 2-sit.Ihadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadanołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
hainiłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Ihazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íjiigish
3DO-4-make.one.cut.in.it.Ijiyą́
3DO-4-eat.it.INa’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.Pneidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.Fneiskáá’
3DO-3-investigate.it.PNichxǫ' doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGnidasoołkáá’
pl-3DO-2dpl-investigate.it.Pnidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.FNihimásání ha’át’íí lá yinízin?
1dpl-grandmother what LÁ 3-3-want.NINimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Nisneez sélį́į’go shicheii nahałáhági ’át’éego nahashłáa doo nisin.
1-tall.NI 1-become.P-GO 1-grandfather 3-perform.ceremony.CI-similar.to 1-perform.ceremony.CI future 3-want.NINíwe, k’ídíítih!
stop 3-2-break.SSO.INíwe, tʼáádoo ʼałkʼésdisí niyą́ní.
stop NEG candy 3-2-eat.DI.NEGShilééchąą’í sitsijį’ yilwoł.
1-dog 1-ahead-to 3-run.ISitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCT’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-ÍT’áá ká tó tsíídkáá’ dididííkááł.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.Fitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo yéego ’aho’niiłtįįhí chizh lą’ígo yah ’ahideeshjih.before very start-rain.(F)NEG wood many-GO up
before very rain-hard-(F)NEG wood many.GO up ser-1-bring.in(F)Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi