Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashbį’ clear the land’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńdiishdááh start’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na‘oolwoł return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.
electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC’Atsį’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Áłah ’aleehdi hastiin léi’ t’óó yááłtih yiits’a’.
meeting-at man INDEF just 3-talk.Prog 3-be.heard.I’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.I’Ákót’éego lá ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.
like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPHAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGAshkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
Boy flowing.water-ÍGÍÍ 3-in 3-3-fall.Obik’ídazhdidis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Chidí léi’ la’ ch’ééh dah diilyeed.
car because surprise in.vain up 3-go.Idadoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.Pdajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Pdaoohdlą́ą́’
pl-3DO-2dpl-drink.it.Pdazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Idazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.Fdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.Phadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihaiigeed
3DO-1dpl-dig.it.out.Phajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.IHalah doo bíighah jiztį́į da.
opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEGhaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hodíina’ágo after a whilesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
Háá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.Fjishbéézh
3DO-4-boil.it.Pjoodlą́ą́’
3DO-4-drink.it.Pnaohłé
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Ineilé
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.INichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGNidahastą́ągo k’izh’dóle’ígi ’áhoot’é.
rain.P 4-plant.O.NOM areal-be.Nnidasiilkáá’
pl-3DO-1dpl-investigate.it.Pnisiilyá
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.PNiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Níwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.IŃléí dziłtsį́į́góó diit’ash.
there mountain-base-toward start-1du-go.du.IShidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




