Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shilééchąą’í íín">t’áadoo ’ayání dibé yikéé’ ’eelwod.
1-dog NEG 3-eat.I-NEG sheep 3-after 3-run.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.
boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.P-GO 1-little.brother and 1-little.sister RECP-equal-GO 3-for RECP-for 3-lie.aligned.PlO.NPAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.ICh’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RCh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIdayííshóó’
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Pdeiyííyą́ą́’
pl-3DO-3dpl-eat.it.Pdideidiłjeeh
pl-3DO-3dpl-start.fire.Ididideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdidiiljéé’
3DO-1dpl-start.fire.Pdidínéeshkał
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).FDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ha’át’íí biniiyé ’ákǫ́ǫ́ díníyá?
what 3-for.purpose there 2-start.go.Phadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeidínóołchał
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Ihadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.PHastiin łį́į́’ yik’i dah neezdá.
man horse 3-on up 3-sit.PK’ad dibé ch’íi’nííł.
now sheep 3-2-du-take.out.INa’nízhoozhígóó náádínídzáago háadish ’adeeshį́į́ł nínízin?
Gallup-toward again-2-go.R-GO where-Q 1-eat-F 2-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Nichxǫ’ doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGNichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’ááaad késhdę́ę́’į́">jí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
nishóóh
3DO-2-brush/comb.it.INíléí dá’ák’ehdi ła’ joogááł.
there cornfield-at some 4-walk.ProgSaad biihi’níłí bee neilnish.
word computer 3-with pl-2-du.work.IShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.XShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGSitsiitł’óól tsásk’eh bikáá’ dah yishłééh.
Navajo.hair.tie bed 3-on up 3-1-put.SFO.USohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOT’áadoo hadahooł’áhí.
neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-ÍT’áá ká ’ooshháásh lágo.
neg 1-go.to.sleep.O LÁGOwooshjį́į́h
Optative Mode: 1-become.black.Oyididoołhįh
3DO-3-melt.it.Fyidooyį́į́ł
3DO-3-eat.it.Fyiit’aal
3DO-1dpl-chew.it.Pyishóóh
3DO-3-brush/comb.it.IYiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




