Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.ProgCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastChidí diiłts’į́į́h.
car 3-2-start.IChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.PChizh ła’ yah ’aníjááh.
firewood some in 2-bring.IDah díníilghaazh ’áshįįh bik’ídíínił.
fry.bread salt 3-on-3-2-sprinkle.PlO.Fdeididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdidííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdiididoołjah
3DO-3-start.fire.FDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ha’át’íí what, whofind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
hadadínóołchał
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadeidééłbįįd
pl-3DO-3dpl-fill.something.up.with.it.Phadeishgizh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Phadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhayííłgizh
3DO-3-cut.it.out.PHodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue some 1-eat.FJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.INa’níle’dii tó háníyáá nít’éé’ tóyę́ę ’ásdįįd lá.
dismay water 1-go.P past water-former 3-disappear.P DISCNighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.
over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.INizhéʼé nilą́ąjįʼ yigáałgo bikééʼ yilwoł.
2-father 2-in.front-to 3-walk.Prog-GO 3-behind 2-run.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmative
- Ájoolį́į́ł
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
niłbéézh
3DO-2-boil.it.INíléí dá’ák’ehdi ła’ joogááł.
there cornfield-at some 4-walk.ProgNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.IŃdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.
pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haash’nééh climb up (on hands and knees)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áshnééh act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Saad naashkaahgo baa naashá.
word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.ProgSha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShidá'í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.PShį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGshíníłbéézh
3DO-2-boil.it.PT’ah doo la’ ké ániidígíí ła’ biih náánást’ées da.
not.yet DISC shoe.new-IGII some 3-into 1-step.in.I NEGT’ah nagháíí yę́ędą́ą́’ ’áłchíní nízaadi da’ółta’ nít’ę́ę́’.
still there past children far-at pl-3-read.I pastT’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’áadoo hadahooł’áhí.
neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-ÍT’áá ká ’adinoólgháásh lágo.
neg 2-oversleep.O LÁGOT’áá ká ’áshįįh dah díníilghaazh bik’íóónííł.
NEG salt fry.bread 3-on-3-2-sprinkle.PlO.OT’áá ká ’ooshháásh lágo.
neg 1-go.to.sleep.O LÁGOT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OT’áá ’ahánigóó yiizįįh
just near 2-stand.ITį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.RTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi