Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Yadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.I’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.
coffee again-1-drink.R’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ats’a’ chidí bik’i dah tsoh’aah.
rack car 3-on up 2-iid-SRO.I’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Áádóó “shiba’ yílwoł”, ní ma’ii, jiní.
and.then 1-ahead 2-run.F 3-say.P coyote 4-say.P’Áłah ’aleehdi hastiin léi’ t’óó yááłtih yiits’a’.
meeting-at man INDEF just 3-talk.Prog 3-be.heard.Ibik’ídazhdidoodis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.FBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.IBéeso ła’ nich’į’ nidoolyééł t’ahádą́ą́’ ’ałtso nanilnish.
money some 2-toward 2-3-pay.F before.thus all 2-work.ICh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastDa’diidį́į́ł.
pl-1dpl-eat-pl.Fdaohtł’ó
pl-3DO-2dpl-weave.it.IDibé ła’ yóó’ ’íínilgo k’adę́ę ’e’e’aahgo ch’ééh bíká naanááshwoł.
sheep some away 3-1-lose.P-GO almost evening in.vain 3-after 1-run.around.Pdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.Idizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.FDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverdíníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).IDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I Qdííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.Pdíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.IHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.IHaa léí’ yit’éehgo nichidí yichxǫ’ígíí doo baa níni’ da?
why-Q since 3-be.NI 2-car 3-ruin.P-NOM NEG 3-of 2-mind NEGHaashíyee' díí azee'dich'ii' bíniitááh hait'éego dich'íí'.
try.and.find.out this chile-burnsr 3-2-try.IP how-GO spicyhadaołgéésh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Ihadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.Ihanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Ijiigish
3DO-4-make.one.cut.in.it.Ijiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).IJáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááhoolzhiizh. Tįʼ bá daʼdiidįį́ł.
John 2-birth-up-to again-area-arrive.P let's.go 3-for pl-2-eat.FNahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNeeznáadigóó ’oolkiłgo ’áłah ’aleeh daaní.
ten.at-toward time-GO meeting pl-4-say.NINichxǫ' t'áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínidasiilkáá’
pl-3DO-1dpl-investigate.it.PNíwe, bíni'dii ’ałwosh!
stop 3-let 3-sleep.INíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.IShicheii haastihgo łáháda ninálnish.
1-grandfather 3-become.old.P-GO seldom 3-work.RShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




