Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAdaʼniigeh, nihíká ʼadoohjah.
3pl-marry.F 1dpl-after 2dpl-run.pl.F’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin díínii’.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- díínii’ ache, be in pain’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.ProgBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídidiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.FBíni’dii si’ą́ t’áádoo baa nánít’íní.
3-let-stay 3-sit.SRO.SPN just.NEG 3-about 2-bother.NICh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áhonissin be aware’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá justsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Da’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.Pdaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Ideidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Ideidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.Idishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverdíníilkaad
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).IDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I Qdííłhį́į́’
3DO-1-melt.it.PGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIhadeidoołtééł
pl-3DO-3dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhajíígeed
3DO-4-dig.it.out.Phanííníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).PHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI Johnhááłgizh
3DO-1-cut.it.out.PK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodago particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Kénídánííljeehgo, sin łah beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNa’ashǫ́’ii doo baa nijit’į́į́ da.
snake NEG 3-with 4-bother.O NEGNahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNi’éé’ náníłkad.
2-clothes 3-2-sew.INichxǫ' aad ’át’éii">t'áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínidaohłé
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inidasoolá
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.PNimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Náhíínááłgo yadiizíní niłjizh.
around-2-go.I-GO can 3-2-crush.ProgShiyáázh nihił ’oołbąs dooleeł.
1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.beT’ah doo kintahgóó diit’aash da.
not.yet store-to 1du-go.I NEGT’áadoo hosh biih dadoołtaałí.
neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-ÍTʼáadoo baa nitsinikeesí, tʼóó ’íízoh.
NEG 3-about 2-think.I just 2-write.Progwoohdlą́ą́’
3DO-2dpl-drink.it.Pyiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.(snow).Iyiilzhóóh
3DO-1dpl-brush/comb.it.Iyiishjį́į́ł
Progressive Mode: 1-become.black.Progyishą́
3DO-1-eat.it.Iyishóóh
3DO-1-brush/comb.it.IYiską́ągo naaltsoos naa deesh’ááł.
tomorrow book 2-for 1-move.SRO.FYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location