Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Jáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááyííłką́. Bá daʼdiidį́į́ł.
John 3-birth.past-up-to again-day.P 3-for 1pl-eat.F’Azháánee’ shi dibé hólǫ́ǫ ndi, dibé ła nahiideeshnih.
even.though my sheep 3-exist.NI sheep one 1-buy.F’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.Rbik’ídadidoohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áhonissin be aware’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá justsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDa’diidį́į́ł.
pl-1dpl-eat-pl.Fdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Ideiidą́ą́’
pl-3DO-1dpl-eat.it.Pdideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.Fdidííníłjéé’
3DO-2-start.fire.PDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo dibé ch’íi’niił da.
NEG sheep pl-3-2-du-take.out.I NEGDziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.IGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISChaashgéésh
3DO-1-cut.it.out.Ihadanoołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Phadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeidínóołchał
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
haiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.IHaʼdiinééh biniiyé hę́ę́ł bee naagéhé bits’aʼ ʼádinígíí nidoochʼąh.
parade 3-reason pack 3-means-of 3-haul.I 3-box 3-exist.NI-ÍGÍÍ 3-decorate.FHónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.joodlą́ą́’
3DO-4-drink.it.PK’ad dibé ch’íi’nííł.
now sheep 3-2-du-take.out.IKin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NIMary ha’át’íí lá yinízin?
Mary what Q 3-3-want.NIMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Nédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.Pnisíníłkáá’
3DO-2-investigate.it.PNíléí dá’ák’ehdi ła’ joogááł.
there cornfield-at some 4-walk.ProgNTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.Inéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RShi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adah downward from a heightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -dóó from a specific location or point in space or time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahish’áád toss away’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IT’ah doo kintahgóó diit’aash da.
not.yet store-to 1du-go.I NEGT’áadoo béeso baa nishníłí bił ’aná’oolwod.
NEG money 3-for 3-1-lend.I 3-with 3-run.off.Pitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo ’iishxáshí łį́į́’ tł’oh bá niníłjool.
before 1-sleep.(I)NEG horse for 2-1-give.(P)NCMyididínóołkał
3DO-3-start.to.herd.them.(animals).Fyiishgish
3DO-1-make.one.cut.in.it.Iyik’ídéididis
pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.IYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




