Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAdaʼniigeh, nihíká ʼadoohjah.
3pl-marry.F 1dpl-after 2dpl-run.pl.F’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin diniih.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- díníshniih ache, be in pain’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Akonee’, shą́ą́’ t’áadoo ’ánít’íní nidishní.
see remember NEG 2-do.NI-Í 1-say.I’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ííshją́ą́ certainlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shishkaah put it on a surface (OC)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ííyą́ą́’ dóó bik’ijį’ tsinyaagi nétį́į́ dóó ’iiłhaazh.
1-eat.P and 3-after tree-under-at.spec 1-lie.down.P and 1-sleep.PDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dah díníilghaazh ’áshįįh bik’ídíínił.
fry.bread salt 3-on-3-2-sprinkle.PlO.Fdazhdííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.PDichin sélį́į́’ lá.
hunger 1-become.P discdiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíkwíí jį́ lá nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDlǫ́ǫ́’ hwiiłhashaalání">go bik’e’ashch’íí’ígíí baa ’ákonsin.
prairie.dog 3a-3-bite.I-GO 3-be.painful.P-ÍGÍÍ 3-about 1-be.aware.NIdoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.Pdííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.PHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIhadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Ihadeneeshchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Phadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadínóołchał
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Fhaiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.Ihanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Ihanołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).IJáan naalnishísh?
John 3-work.I-QJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.ILinda naaltsoos yółta’.
Linda book 3-3-read.INa’níle’dii tó háníyáá nít’éé’ tóyę́ę ’ásdįįd lá.
dismay water 1-go.P past water-former 3-disappear.P DISCNaʼazhǫǫshgóó dooʼáazhgo nihikééʼ ʼiih deeshwoł.
casino-GÓÓ 2du-go.F-GO 2pl-behind 3-into 1-run.FNichxǫ’ doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGNichxǫ’ t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínidadiilyeeł
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PNizhé’é ha’át’íísh nahideeshnih nízin.
2-father-Q what 3-1-buy.F 3-want.NINíwe, doo mósí nidziłtseed da!
stop NEG cat 3-4-kill.I NEGNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.ISam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.PTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




