Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.CI-GO 1-little.brother and 1-little.sister 3-1 split-GO.I 3-for 3-1 gave.I’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áde’óóyą́ą́’ lágo.
self-2-eat.O don’t'Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.IBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.Ibik’ídínídiz
3DO-2-wrap.it.around.it.PCh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CIChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.Fdadínółkaad
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Idajiigish
pl-3DO-4dpl-make.one.cut.in.it.Idajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Pdaoohdlą́ą́’
pl-3DO-2dpl-drink.it.Pdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdeidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideidííłhį́į́’
pl-3DO-3dpl-melt.it.Pdeiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.Ididiilyįh
3DO-1dpl-melt.it.Fdiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.PDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.Odínółkaad
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).IHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHastiin łį́į́’ yik’i dah neezdá.
man horse 3-on up 3-sit.PHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.Ijoodlą́ą́’
3DO-4-drink.it.PK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodago particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Kin góne’ siikéé lá jiní.
house in 1dpl-sit.I DISC 4-say.INa’ashǫ́’ii doo baa nijit’į́į́ da.
snake NEG 3-with 4-bother.O NEGNaaltsoos yiníshta’go shíni’ shaa ’áyiilaa.
book 3-1-read.I-GO 1-mind 1-for 3-3-make.Pnidaohłé
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.Pniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PNiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Níghéí na’ashch’ąą’ígíí doo níil’į́ da.
Over.there painting-ÍGÍÍ NEG 3-2-du.look.I NEGNíléidi t’áá bahat’aadí shábitł’óól noolzhee’.
There-at just clear-NOM sun.3.rays 3-rays.INíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.IShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áadoo naaltsoos dayínółta’í.
neg book pl-3-2dpl-read.I-ÍT’iis bąąh nidaohna’.
cottonwood 3-on pl-2dpl-climb.Iitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo naanishgóó dah diisháhí Shicheii kojį’ bił ni’ilwod.
before 1-work.(I)GOO start-out 1-walk.NEG grandpa here with 3-2-drive.(I)Tó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




