Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínígo gohwééh dííłbish.
morning-GO coffee 3-2-boil.F’Akonee’, shą́ą́’ t’áadoo ’ánít’íní nidishní.
see remember NEG 2-do.NI-Í 1-say.I’At’ééd t’áá ’áhánídi ’ółta’ ’éí biniinaa doo hah dah nídiidáah da.
girl just far-at school TOP 3-cause NEG quickly up start-3-go.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’áá ’áhánídi near, nearbyfind in Navajo Particle Lexicon
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éí topicfind in Navajo Particle Lexicon
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- haa quicklyfind in Navajo Particle Lexicon
- dah upfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Áádóó “shiba’ yílwoł”, ní ma’ii, jiní.
and.then 1-ahead 2-run.F 3-say.P coyote 4-say.P’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ákót’éego lá ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.
like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPH’Ániid ’iiyą́ą́’ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercover’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Asdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ ndi naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGCh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CICh’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?
food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- haa + Neuter V how / what Vfind in Navajo Questions
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí ’ániidígíí naháłnii’ nít’éé’ bee lą́ą́ shąąh háájil.
car new-ÍGÍÍ One 3-1-buy.P-GO 3-with many 1-on 3-charge.Pdajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.IDamǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.
Sunday-GO soda 3-1-drink.Udeiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.IDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdidííníłjéé’
3DO-2-start.fire.PDii éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
Díí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGDziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.IGah bik’ee’ taah yí’áhígóó ’eesbąs.
rabbit foot water 3-into1-drive.ProgGah bikéé’ yishwoł.
rabbit 3-following 1-run.ProgHa’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.
what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NIHa’át’íí bik’i dah sínídá?
what-Q 3-on up 2-sit.IHaa’íyee’ shinááł Diné bizaad bíhwiidííł’aał.
lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhaiilgizh
3DO-1dpl-cut.it.out.Phaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).PHáí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí whofind in Navajo Questions
- lá particle for content questionsfind in Navajo Questions
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’eesbąs drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
háínígeed
3DO-2-dig.it.out.PNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.Fnideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FNíléidi t’áá bahat’aadí shábitł’óól noolzhee’.
There-at just clear-NOM sun.3.rays 3-rays.IShilééchąą’í sitsijį’ yilwoł.
1-dog 1-ahead-to 3-run.IShitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sisłigaií ’ayóo bik’i ni’dzidlaad.
concho.belt very 3-on 4-3-shiny.ISitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’áá ’aaníí ’aníigo t’éiyá doo bikee’ saad si’ą́ą da.
truly 3-say.I-GO only NEG 3-behind word 3-sit.SPN NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’éiyá onlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áá ’aaníí trulysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon




