Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Acheii bitsoi ’aghááł beinítą́
grandfather grandchild gourd 3-3-give.SSO.P’Ashkii t’áá shǫǫ ółta’ lá.
boy good.thing 3-learn.I DISC’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá ni’deeshjoł.
from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.FBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSObik’ídadidoohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídadiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.IBíni’dii ’awáalyaa sitį́.
3-let-stay jail 3-lay.SPNCh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.Pdajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.IDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.Pdeididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.Fdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdeiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.IDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.Rdidiiljéé’
3DO-1dpl-start.fire.PDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDąągo daʼákʼehdi daʼhodiilzhǫ́ǫ́ łeh.
spring-GO cornfield-at pl-area-1dpl-clean.I usuallyGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIhadeiniłchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).IHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PNahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNá’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!
watch 1-away 3-1-take.apart.O don’tnisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.PNíwe, doo aghaa’ bee nijinée da!
stop NEG wool 3-with 3-4-play.I NEGNíwe, ni’éé’ t’óó bik’i na’ínil
stop 2-clothes just 3-on 3-2-dribble.Inéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RŃdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.
pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haash’nééh climb up (on hands and knees)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áshnééh act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shį́įgo ch’ééh jiyáán yishį́į́h ’áádóó tó lą’í yishdlį́į́h.
summer-GO watermelon 3-1-eat.U and.then water lots 3-1-drink.USohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOT’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.Pitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo ’iishxáshí łį́į́’ tł’oh bá niníłjool.
before 1-sleep.(I)NEG horse for 2-1-give.(P)NCMT’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.Pitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo yéego ’aho’niiłtįįhí chizh lą’ígo yah ’ahideeshjih.before very start-rain.(F)NEG wood many-GO up
before very rain-hard-(F)NEG wood many.GO up ser-1-bring.in(F)Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




