Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’Ashkii t’áá shǫǫ ółta’ lá.
boy good.thing 3-learn.I DISCBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.sayCh’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?
food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- haa + Neuter V how / what Vfind in Navajo Questions
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.Fdadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Idaoo’aal
pl-3DO-2dpl-chew.it.Pdeidoołbish
pl-3DO-3dpl-boil.it.FDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.FDoo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg Qdoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.PDíí ’áʼkáán háidíígíísh nahiidiilnih?
TOPIC flour which.one-ÍGÍÍ-Q 3-2du-buy.FDíí dibé yázhí yíłtééł.
TOP sheep little 3-2-carry.AnO.ProgGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIhadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
hainííłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).PHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHáí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IHáí shą’ ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IJooł de’ ní’aah.
ball here 3-2-bring.IJó nił bééhozin shibéeso ’adingo
because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GOJáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááhoolzhiizh. Tįʼ bá daʼdiidįį́ł.
John 2-birth-up-to again-area-arrive.P let's.go 3-for pl-2-eat.FKinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.
Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P discNa’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup-from 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
nidazhdooleeł
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnideiilyé
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INídiiłne’.
3-2-hit.INíwe, k’ídíítih!
stop 3-2-break.SSO.INíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INíwe, tʼáádoo łééchąąʼí nánítałʼí.
stop NEG dog 3-2-kicking.R.NEGNíwe, tʼáádoo ʼabeʼ tʼóó bee naninéʼhí. Hazhóʼó nidlą́.
stop NEG milk just 3-with 2-play.R-NEG properly 3-2-drink.ISam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShiyáázh nízaadi naalnishgo bídin sélį́į́’.
1-son far-at 3-work-GO 3-lack 1-be.SPNT’ah doo naat’áanii naaltsoos ná heidiléeh da.
not.yet leader paper 2-for 3-fill.out.I NEGT’áadoo yaa nidanoht’áhí.
NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-ÍT’áá ká ’adinoólgháásh.
neg 2-oversleep.OTóbąąhgóó yishtł’ééł.
river-toward 1-run.ProgYadiizíníshą’ haa néelt’e’go nínízin?
can-Q how 3.many.N-GO 2-want.NIyishą́
3DO-1-eat.it.IYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




