Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmative
- Náásgóó
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.I’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.I"Doildinę́ę’ daazts’ą́ą́ lá," didííniił.
3-be.outcast.NI-deceased 3-die.P DISC 3-2-tell.FAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IBéeso bá hooghan góne’ shił ha’ashch’ą́ą́l dóó ’azéé’ííł’íní bił yah ’ííyá.
money 3-for building inside 1-with 3-go.up.as.elevator.P and doctor 3-with into 1-GO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yah intofind in Navajo Particle Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Béégashii yáázh ła’ shibee’í’diidłííd bik’i niní’ą́.
calf one 1-cattle.brand 3-on 3-1-put.NPCh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Chidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Odadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdadidíníilkał
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.Fdajííshóó’
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Pdazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.Idiidį́į́ł
3DO-1dpl-eat.it.FDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.IDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negdoohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.FGah bikéé’ yishwoł.
rabbit 3-following 1-run.ProgHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.PHaa’íyee’ shinááł Diné bizaad bíhwiidííł’aał.
lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




