Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.U’Eii łį́į́’ ga’ yinízin.
that horse EMPH 3-2-want.CIAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.saybik’ídadidiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.FCh’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.
entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NICh’ééh jidighaahgo, ajółhosh laanaa jinizin łeh.
in.vain 4-walk.I-GO, 4-sleep.O hope 4-want.CI usuallyChidí ’anáshdlééh, háálá doo naalnish da.
car 3-1-repair.I because NEG 3-work.I NEGDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIDibé tł’oh yiłchozh.
sheep grass 3-3-chew.NCM.DIdideidííłjéé’
pl-3DO-3dpl-start.fire.Pdididoołjah
3DO-2dpl-start.fire.Fdidoołjéé’
3DO-2dpl-start.fire.Pdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdiididoołjah
3DO-3-start.fire.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.IDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverDoondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGDíí dibé yázhí yíłtééł.
TOP sheep little 3-2-carry.AnO.ProgHaashíyee’ díí azee’dich’ii’ bíniitááh hait’éego dich’íí’.
try.and.find.out this chile-burnsr 3-2-try.IP how-GO spicyHada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’Hada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’hadaoołgizh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.PHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
haidoołtééł
3DO-3-carry.him/her.up.out.of.something.FHodíina’go, Oltá´di Shideezhí naaltsoos woltáʼígíí baa nish´aah.
3-minute-GO school-at 1-younger.sister paper 3-reading-íGíí 3-for 1-give.SRO.IKwe’é k’ad łe’esh’aah.
here now earth-1-put.into.I.SROKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FMósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGONa’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.Pnisiilyá
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.PNiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.IT’ah doo kintahgóó diit’aash da.
not.yet store-to 1du-go.I NEGT’ah nagháíí yę́ędą́ą́’ ’áłchíní nízaadi da’ółta’ nít’ę́ę́’.
still there past children far-at pl-3-read.I pastT’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’iis bąąh nidaohna’.
cottonwood 3-on pl-2dpl-climb.ITó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




