Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashheeh unload’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Áádóó “shiba’ yílwoł”, ní ma’ii, jiní.
and.then 1-ahead 2-run.F 3-say.P coyote 4-say.P’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.RBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.Idaoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Pdidideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Ididínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Optative with t’áá ká and lágo
- t’áá ká don’tsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- lágo negative particle used with the optative modesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Díí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoondó’ daatsaah da noolin.
not.even 3-sick.I NEG 3-resemble.NIGah bikéé’ yishwoł.
rabbit 3-following 1-run.Proghadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phadazhniłchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáí shą’ ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáidígíísh ʼałkʼésdisí deeshį́į́ł?
which.one-ÍGÍÍ-Q candy 3-1-eat.FNa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.Ini’sełkǫ́ǫ́’ léi’ yéigo bąąh ch’ééh déyá
1-swim.P because very 3-on in.vain 1-go.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ashkǫ́ǫ́’ swim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- léi’ a certain, some, a, anfind in Navajo Particle Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
nideeshłeeł
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Fnideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidiilyeeł
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnisoolá
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PNizhé’é ha’át’íísh nahideeshnih nízin.
2-father-Q what 3-1-buy.F 3-want.NIShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShimá bighangóó náshdáahgo łééchąą’í baná’ástso’.
1-mother 3-house-toward again-1-go-GO dog 3-again-1-feed.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ba’nistsóód feed it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
Shiye’, t’áadoo nikídíltałí.
1-son NEG 2-stomp.IR-ÍShiye’, íín">t’áadoo nikídíltałí.
1-son NEG 2-stomp.IR-ÍT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.IT’áadoo hadahooł’áhí.
neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-Íitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo ’iishxáshí łį́į́’ tł’oh bá niníłjool.
before 1-sleep.(I)NEG horse for 2-1-give.(P)NCMitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo naanishgóó dah diisháhí Shicheii kojį’ bił ni’ilwod.
before 1-work.(I)GOO start-out 1-walk.NEG grandpa here with 3-2-drive.(I)italic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo yéego ’aho’niiłtįįhí chizh lą’ígo yah ’ahideeshjih.before very start-rain.(F)NEG wood many-GO up
before very rain-hard-(F)NEG wood many.GO up ser-1-bring.in(F)T’áá sáhí ʼííníyą́ą́ʼ. Tʼáá shǫǫ da ʼíyą́ shididííniił.
only.you 2-eat.P T’ÁÁ SHǪǪ DA 2-eat.I 1-2-tell.FTóbąąhgóó yishtł’ééł.
river-toward 1-run.Progwołbéézh
3DO-2dpl-boil.it.Iyik’ídéideezdiz
pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.Pyiyííłhį́į́’
3DO-3-melt.it.(snow).PYootóodi níyáago shik’éí daostse’ laanaa nisin.
Santa.Fe-at 1-arrive.P-GO 1-relatives 3-1-see.O wish 1-want.CIyíníyą́ą́’
3DO-2-eat.it.PŁa’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.
one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishtł’ǫ́ set up a loom’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




