Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Jáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááyííłką́. Bá daʼdiidį́į́ł.
John 3-birth.past-up-to again-day.P 3-for 1pl-eat.FShideezhí t’áadoo ’ałtso ’íiłta’í nihaa nádzá.
1-sister NEG finish 3-read-NMLZ.NEG 1pl-to 3-return.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.CI-GO 1-little.brother and 1-little.sister 3-1 split-GO.I 3-for 3-1 gave.I’Eii mósí tsásk’eh bik'i dah síłteeh.
that cat bed 3-on up 3-2-AO.CIbik’ídídis
3DO-2-wrap.it.around.it.IBíni’dii ’awáalyaa sitį́.
3-let-stay jail 3-lay.SPNBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.IChidí bik’ee heesh’ááł.
car 3-tire 3-1-move.SRO.ProgChidí léi’ la’ ch’ééh dah diilyeed.
car because surprise in.vain up 3-go.Idadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdadiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.Pdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.IDah nóóljííd lágo.
up 2-jump.O don’tdajiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Idajíí’aal
pl-3DO-4dpl-chew.it.Pdashiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.PDá’ák’eh góyaa yishwoł.
cornfield down.that.way 1-run.Progdeishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Ididideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdidííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdidíłjeeh
3DO-2-start.fire.Idiidį́į́ł
3DO-1dpl-eat.it.FDíí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.ProgDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGdooshą’ léi’ --- lá
díníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).IGohwééh ła’ shaa níkaah.
coffee some 1-to 2-give.OC.IHa’át’íí bik’i dah sínídá?
what-Q 3-on up 2-sit.Ihadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.Ijííyą́ą́’
3DO-4-eat.it.PNa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INa’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.PNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Nibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGnideiilyé
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.ISam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShiye’, t’áadoo nikídíltałí.
1-son NEG 2-stomp.IR-ÍShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’ah doo naat’áanii naaltsoos ná heidiléeh da.
not.yet leader paper 2-for 3-fill.out.I NEGTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi