Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.P’Oółháásh lágo.
2-sleep.O don’tAshkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Bibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hahiiłhan jerk it out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adiishdǫǫh shoot it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídadisoodiz
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.IBįįh bił da’doółdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.OChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.FDa’diidį́į́ł.
pl-1dpl-eat-pl.Fdaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.IDá’ák’eh góyaa yishwoł.
cornfield down.that.way 1-run.Progdideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.FDlǫ́ǫ́’ hwiiłhashaalání">go bik’e’ashch’íí’ígíí baa ’ákonsin.
prairie.dog 3a-3-bite.I-GO 3-be.painful.P-ÍGÍÍ 3-about 1-be.aware.NIDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.PGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí whofind in Navajo Questions
- lá particle for content questionsfind in Navajo Questions
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’eesbąs drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Hoozdohgóó daats’í deeshááł ’éí doodaii’ Be’eldííldahsínilgóó deeshááł.
Phoenix-toward maybe 1-walk.F or Albuquerque-toward 1-walk.FIrene dibé bee holǫ́ǫgo yishniih.
Irene sheep 3-with 3s-exist.NI-GO 3-1-hear.Ijiyą́
3DO-4-eat.it.IJó nił bééhozin shibéeso ’adingo
because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GOjíí’aal
3DO-4-chew.it.PK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodago particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
K’ad éí níléí náhookǫsjí dadeezhchííl.
now TOP. over.there north.at pl 3 began snow.PKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.Fneiskáá’
3DO-3-investigate.it.PNichxǫ’ báhádzid.
stop 3-P-be.dangerousNichxǫ’ doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGNichxǫ’ aad ’át’éii">t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínizhdooleeł
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.FNizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INLA aad ’át’éii">k’adę́ę ‘ałtso ’aleehígíí baa nitséskees.
NLA almost all 3i-occur.I-ÍGÍÍ 3-about 1-think.ISha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShá bíighah ’azee’ál’į́įdi sédá.
sun proportionate medicine 3-make.I 1-sit.SPNShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOSitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPT’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.
every summer lake-toward again-1-go.RT’óó tá’ádeesgizii’ ’ííyą́ą́’.
just 3-reflex-wash.P-CONJ 3-eat.PTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmative
- 1st person inclusive, Let’s!
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- 1st person inclusive, Let’s!
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




