Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áádóó and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ashkii yázhí éí bimá kingóó yił yi’ash.
boy little TOP 3-mother store-to 3-with 3-walk.du.Prog’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.IBéégashii yáázh ła’ shibee’í’diidłííd bik’i niní’ą́.
calf one 1-cattle.brand 3-on 3-1-put.NPCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastdajishbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Pdajiłbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).IDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.Fdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).FDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIdiidį́į́ł
3DO-1dpl-eat.it.Fdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGdołhį́į́h
3DO-2dpl-melt.it.IDíí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.ProgHaashíyee' díí azee'dich'ii' bíniitááh hait'éego dich'íí'.
try.and.find.out this chile-burnsr 3-2-try.IP how-GO spicyhadazhneeshchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Phadeishgizh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Phadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with area-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.Ijididoołhįh
3DO-4-melt.it.FK’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.
1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Kénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FMósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGOna’ashkǫ́ǫ́’
1-swim.INa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INaaltsoos yiníshta’go shíni’ shaa ’áyiilaa.
book 3-1-read.I-GO 1-mind 1-for 3-3-make.Pneiilyé
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INi’éé’ náníłkad.
2-clothes 3-2-sew.Inijiskáá’
3DO-4-investigate.it.PNisneez sélį́į’go shicheii nahałáhági ’át’éego nahashłáa doo nisin.
1-tall.NI 1-become.P-GO 1-grandfather 3-perform.ceremony.CI-similar.to 1-perform.ceremony.CI future 3-want.NINíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INíwe, tʼáádoo łééchąąʼí nánítałʼí.
stop NEG dog 3-2-kicking.R.NEGSha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IT’áadoo hosh niyą́ní.
T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-ÍT’áá ká ’adinoólgháásh.
neg 2-oversleep.Oitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo yéego ’aho’niiłtįįhí chizh lą’ígo yah ’ahideeshjih.before very start-rain.(F)NEG wood many-GO up
before very rain-hard-(F)NEG wood many.GO up ser-1-bring.in(F)T’áá binaa naasháa dooleeł
just 3-nearby 1-walk.I FUTUREYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




