Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Áádóó “shiba’ yílwoł”, ní ma’ii, jiní.
and.then 1-ahead 2-run.F 3-say.P coyote 4-say.P’Ániid ’iiyą́ą́ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
Recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NIAshkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
Boy flowing.water-ÍGÍÍ 3-in 3-3-fall.Obik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.IChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.Pdazhdidoołhįh
pl-3DO-4dpl-melt.it.Fdazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.FDibé tóógóó neeshkał.
sheep water-toward 3-1-herd.Progdideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.FDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FGah bik’ee’ taah yí’áhígóó ’eesbąs.
rabbit foot water 3-into1-drive.ProgHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihadeizgeed
pl-3DO-3dpl-dig.it.out.Phaidoołtééł
3DO-3-carry.him/her.up.out.of.something.Fhainiłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).IHaʼdiinééh biniiyé hę́ę́ł bee naagéhé bits'aʼ ʼádinígíí nidoochʼąh.
parade 3-reason pack 3-means-of 3-haul.I 3-box 3-exist.NI-ÍGÍÍ 3-decorate.FHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHooghan binááshwoł ńt’éé shimá sání shich’ahóóshkeed.
hogan 3-encircling-1-run.Prog past 1-grandmother 1-3-scold.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- binááshwoł run around’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hoshishkeeh scold’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ch’a scold’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
hááłgizh
3DO-1-cut.it.out.PKin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NInaashłé
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.INédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.PNichxǫ' doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGNichxǫ' doo ájíníi da.
stop NEG 4-say.thus.NI NEGnishóóh
3DO-2-brush/comb.it.Inisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.Pnisíníłkáá’
3DO-2-investigate.it.PNizhé’é ha’át’íísh nahideeshnih nízin.
2-father-Q what 3-1-buy.F 3-want.NIShá bíighah yáshti’ lá.
sun proportionate 1-talk.I DISCShibéézh bik’í’óshch’iid le’ ’éé’ bitahgi yóó’ ’eelts’id.
1-knife 1-find.it.O clothes 3-among 3-move.PShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGT’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’áádoo shich’į’ béésh nídiiłts’į́hí
NEG 1-to phone 2-call.R-ÍTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsézéí lą’í joyéełgo nidaaz dooleeł.
gravel a.lot 3-4-haul.I-GO 3-heavy.NI 3-become.FTʼáadoo baa nitsinikeesí, tʼóó ’íízoh.
NEG 3-about 2-think.I just 2-write.Progyiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.(snow).Pyik’íididoodis
3DO-3-wrap.it.around.it.FYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ła’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.
one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishtł’ǫ́ set up a loom’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi