Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínígo gohwééh dííłbish.
morning-GO coffee 3-2-boil.F’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.
coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
’Ashkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
boy water 3-be.NI-ÍGÍÍ 3-in 3-fall.O’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.P-GO 1-little.brother and 1-little.sister RECP-equal-GO 3-for RECP-for 3-lie.aligned.PlO.NPbik’ídidiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídisoodiz
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PCh’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’éghááh go out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá hoosch’į’ suddenlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’élyeed run out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Da’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadínółkaad
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Idajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Ideeshbish
3DO-1-boil.it.Fdeiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ididadołjeeh
pl-3DO-2dpl-start.fire.Ididííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdiidííłjéé’
3DO-3-start.fire.PDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negation
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 4th person admonition, negative, Imperfective
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverdooshą’ --- lá
Gohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIhadííníłbįįd
3DO-2-fill.something.up.with.it.Phaidééłbįįd
3DO-3-fill.something.up.with.it.Phaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHazhó’ó nidahísóotą́.
still pl-2dpl-sit.pl.PHaʼdiinééh biniiyé hę́ę́ł bee naagéhé bits'aʼ ʼádinígíí nidoochʼąh.
parade 3-reason pack 3-means-of 3-haul.I 3-box 3-exist.NI-ÍGÍÍ 3-decorate.Fjíí’aal
3DO-4-chew.it.PKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Na’nízhoozhígóó náádínídzáago háadish ’adeeshį́į́ł nínízin?
Gallup-toward again-2-go.R-GO where-Q 1-eat-F 2-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
naohłé
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Iniłhį́į́h
3DO-2-melt.it.(snow).INíwe, doo tł’ée’go ’ízdísooł da!
stop NEG outside-GO 4-whistle.I NEGNíwe, naaltsoosgo yee' baa nitsíníkees!
stop paper-GO really 3-with 3-2-think.ISaad biihi’níłí bee neilnish.
word computer 3-with pl-2-du.work.ISaad naashkaahgo baa naashá.
word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.ProgSha’ałchíní ayóó niłch’í naalkídi deineł’į́ ’áko ndi shí éí shináá bąą adin.
1-children very air 3-move.I 3-3.look.I however I 1-eyes 3-on doesn’t exist.Shá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShidá'í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




