Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shideezhí ín">t’áadoo ’ałtso ’íiłta’í t’óó nádzá.
1-sister NEG finish 3-read-NMLZ.NEG just 3-return.P’Ahwééh doo dich’í’ígíí ła’ jóódlą́ą́’.
coffee NEG 3-bitter.NI-NOM some 3-4-drink.O’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áádóó and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.FAshkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
Boy flowing.water-ÍGÍÍ 3-in 3-3-fall.Obik’ídadidoohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FCh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yilyeed go, run’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá ch’į́į́góó failuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’asht’í act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Da’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIdajoodlą́ą́’
pl-3DO-4dpl-drink.it.Pdajííshóó’
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Pdaooyą́ą́’
pl-3DO-2dpl-eat.it.Pdayoodlą́ą́’
pl-3DO-3dpl-drink.it.Pdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).FDibé tóógóó dínóshkaad.
sheep water-toward 3-1-start.herd.Odidishjeeh
3DO-1-start.fire.IDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo dibé ch’íi’niił da.
NEG sheep pl-3-2-du-take.out.I NEGDoo t’áá k’ad nich’i’ hasdzíí da.
do.not.want.to towards.you.pos 1-speak.P NEGdooshą’ --- lá
doołbish
3DO-2dpl-boil.it.Fdoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.Phadanoołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Phadeneeshchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).PHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
hainííłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).PHáísh bił nanilnish?
who-Q 3-with 2-work.Iháíníłgizh
3DO-2-cut.it.out.PJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CINa’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.PNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.Fnidajizlá
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnideilé
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Iniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PShicheii bighangóó yishááł.
1-grandfather house-toward 1-go.ProgShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shiyáázh bighandi níyáá nít’ę́ę́’ t’áá ’íídą́ą́’ ’eelnish lá.
1-poss-little 3-home-at 1-go.P past just then 3-off.to.work.P DISCT’ahádą́ą́’ dah ’ayítł’óh.
before.thus up 3-2-loom.set.IT’áá ká ’ooshháásh lágo.
neg 1-go.to.sleep.O LÁGOT’áádoo shich’į’ béésh nídiiłts’į́hí
NEG 1-to phone 2-call.R-Íitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo ’ashą́ní Dibé bikee’ dah diiyá.
before 1-eat.(I)Neg sheep follow start-out 1-walk.(I)italic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo yéego ’aho’niiłtįįhí chizh lą’ígo yah ’ahideeshjih.before very start-rain.(F)NEG wood many-GO up
before very rain-hard-(F)NEG wood many.GO up ser-1-bring.in(F)Tł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last nightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




