Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin diniih.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- díníshniih ache, be in pain’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.IBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hahiiłhan jerk it out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adiishdǫǫh shoot it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ízhdídis
3DO-4-wrap.it.around.it.IChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idayííshóó’
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Pdeishbéézh
pl-3DO-3dpl-boil.it.Pdeitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.Ideiyą́
pl-3DO-3dpl-eat.it.Ididínéeshkał
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).Fdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.Idizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverDziłghą́ą́’góó deeshááł nissin.
mountain-top-toward 1-go.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Haahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.IHaashíyee' díí azee'dich'ii' bíniitááh hait'éego dich'íí'.
try.and.find.out this chile-burnsr 3-2-try.IP how-GO spicyhadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.Phaiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihanííníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Phazhdééłbįįd
3DO-4-fill.something.up.with.it.PHoozdohgóó daats’í deeshááł ’éí doodaii’ Be’eldííldahsínilgóó deeshááł.
Phoenix-toward maybe 1-walk.F or Albuquerque-toward 1-walk.FJáan naalnishísh?
John 3-work.I-QJoe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CIna’ashkǫ́ǫ́’
1-swim.INa’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNichxǫ' doo ájít’į́į da.
stop NEG 4-act.thus.I NEGnisínílá
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.Pnéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RNíwe, tʼáádoo ʼałkʼésdisí niyą́ní.
stop NEG candy 3-2-eat.DI.NEGShibéézh bik’í’óshch’iid le’ ’éé’ bitahgi yóó’ ’eelts’id.
1-knife 1-find.it.O clothes 3-among 3-move.PShidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi