Your search for the saad késhdę́ę́’į́ -ił with
biihidzóhí 50 entries

’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ sh ná’ílwod.

yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P

’Ayóo łį́į́’ sh naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!

very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I

-ił

Baa dahwiinít’ínígíí sh bééhodoozįįł nissin.

agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NI

Bee’eldííldahsinil kintahdi sh ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ sh ’o’oolwod.

Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P

Béeso bá hooghan góne’ shił ha’ashch’ą́ą́l dóó ’azéé’ííł’íní bił yah ’ííyá.

money 3-for building inside 1-with 3-go.up.as.elevator.P and doctor 3-with into 1-GO.P

Bíla’ashdla’ii wolyéii bił dah nahaz’ą́ą́góó t’áá ’ał’ąą bizaad dahólǫ́.

3-fingers-five-NOM 3-be.called-NOM 3-with static areal-3-govern.P-toward just separate 3-language pl

Bįįh b da’doołdǫǫh.

deer 3-with pl-2dpl-shoot.I

Bįįh b da’doołdǫǫh.

deer 3-with pl-2dpl-shoot.I

Bįįh b da’doółdǫǫh.

deer 3-with pl-2dpl-shoot.O

Ch’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.

entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NI

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo sh bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd sh báá hózin.

formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI

Da’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?

Q Cuba-from boat 2-with 3-float.P

Da’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?

Q Cuba-from boat 2-with 3-float.P

Da’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?

Q Cuba-from boat 2-with 3-float.P

Damóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.

sunday past-time mountain top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.P

Dá ák’ehdi shizhé’é bił nishishnish j́į́į́dą́ą́.

Plant.field-at 1-father with 3-1-worked.P today.past

Deenásts’aa’ sh naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.

ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.P

Diné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.

Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P

Diné nihaikaíígíí nihizaad nideilkaahgo ayóó bił danilį́ ’áko ndi doo ’akót’ée da.

people 1dpl-3-come.pl.P-COMP 1dpl-language pl-3-1-investigate.I-GO very 3-with pl-3-be.NI even so NEG thus-3-be.NI NEG

Doo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó sh hóyéé’.

NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NI

Gohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ bgo daats’í nínízin?

coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NI

Gohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ bgo daats’í nínízin?

coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NI

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo sh yá’áhoot’éeh da.

winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo sh yá’át’éeh da.

winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG

Hastiin sání léi’ ’áłchíní bił yanáa’áago yił nahalne’.

man old INDEF children 3-with 3-pile.NI-COMP 3-with 3-tell.CI

Háí lá kintahgóó sh adoołbąs?

who-Q town-to 1-me 3-drive.F

Háí shą’ b nanilnish?

who Q 3-with 2-work.I

Jáan Mary bił baghan.

John Mary 3-with 3-live

Jó n bééhozin shibéeso ’adingo

because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GO

Mary łį́į́’ b yá’át’ééh.

Mary horse 3-with 3-good.NI

Mósí dóó łeechą́ą́’ii’ baniłts’ood’ii’, bił hózhǫ́.

cat dog 3-1-feed.P-and 3-with 3-happy.NI

Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.

Gallup 1-for 3-with 3-drive.I

Na’nízhoozhídi yíníyáago t’áá ła’ bił ’ahóókááh lágo.

Gallup-at 2-go.P-GO see.to.it some 3-with 3pl-meet.O NEG

Ni daats’í nił bééhózin ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?

2 perhaps 2-with 3-know.CI TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI

Nitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.

2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usually

Nił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?

2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI neg

Ńdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.

pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P

Sam ’ádił yálti’.

Sam reflx-with 3-talk.DI

Shidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.

1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.P

Shilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.

1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.P

Shizhé’é ’azee’ál’į́į́ góne’ b yah ’i’ííbą́ą́z.

1-father hospital into 3-with in 3-push.wheel.P

Shí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.

1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past

Shí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad sh bééhózin.

I contrary only English 3-language 1-with 3-know.P

Shínaaí chidí b dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.

older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.P

Shínaaí chidí b dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.

older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.P

Shínaaí łahda b náhoniidoh.

1-older.brother sometime 3-with 3-become.warm.R

ʼAtʼééd doo bzhǫ́ǫ da dooleeł.

girl NEG 3-with 3-happy.NI NEG 3-become.F

ʼÁkǫ́ǫ́ nił deeshʼash tʼáadóo nchaaígo tʼéiyá.

there 2-with 1-go.du.F NEG 2-cry.DI-Í-GO only

“Sh naa’aash ’ałgháádidiit’ash”, ní ma’ii jiní.

1-with cousin 1du-race.F 3-say.P coyote 4-say.P