Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áádóó and then
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past’Ashdladi oolkiłgo ’áko shį́į́ ’índa ákǫ́ǫ́ diikah.
five.at time-GO only until then there 1dpl-go.pl.I’Azhą́ hasistih ndi ’ayóo ’eesh’į́.
even.though 1-be.old.P even.though very 3-1-see.Prog’Azhą́ ts’aa’ nízhóní ndi ’áłts’íísí.
even.though basket 3-be.pretty.NI even.though 3-be.small.NI’Azhą́ shaa jidiijéé’ ndi, t’áá hwéé deeshwoł.
even.though 1-from-4-start-run.P just but 1-run.F’Áádóó níléíjigo daaníigo t’óó ’áajigo shił dah ’adiilwod.
and.then over.there-toward pl-3-say.I-GO just that.way-toward 1-with start.off 3-drive.P’Áłt’ąą nida’iilyę́ęgo ’inda nánídááh.
after 2-pay-go only 2-show up’Áłtsé baa nitsídadiikos ’áko shį́į́ ’índa bik’i nidadii’nił.
first about 3-3.think.F then only 3-3pl.record.I’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F’Ániid ’iiyą́ą́’ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even then
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercover’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bini’ íídeeshtah doodago ’éiyá yóó’ ’adeeshwoł.
let will-1-school or only away 1-off-run.PCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Chidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.FDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIDichinísh doodaii’ dibáá’ísh jinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.IDiné ła’ nizhónígo kéédahojit’į́ danihó’ní, ’áko ndi doo ’ákót’ée da.
people some 3-nice.NI-GO pl-4-3-reside.NI 3-Pl. so but NEG 4-think.CI NEGDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEGDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I QHooghan bine’jígo łį́į́’ sizį́ dóó t’íís yiyaagi dahaastł’ǫ́.
home behind-at-GO horse 3-stand.SPN AND cottonwood 3-under-at up-3-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sézį́ stand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dóó and, and then
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.K’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.
1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háálá for, because
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Kin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NIMosi ’áłts’íísí ndi nidaaz.
cat small but 3-heavy.NINaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.FNeezdáago ’índa yiyííłtsą́.
3-sit.P-Comp only.then 3-3-see.PNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only then
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
Nidlóóhísh doodaii’ dooísh nidlóoh da?
2-cold.I-Q or NEG-Q 2-cold.I-Q NEGShi’dizhchį́į́ yęędą́ą́’ ’éí tsinaabąąs dahólǫ́ nt’éé.
1-pass-born.P past TOP wagon 3-with pl-3-drive.I pl-be.NI pastShicheii déidiiłjeeh’ii’, hoozdohgóó nahisiitą́.
1-grandfather 3-3-built.fire.P-and warm-to 3-sit.PShidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.PShimá bílájish chiideesh’įįł, háálá ’ayóo deesk’aaz.
1-mother 3-gloves 3-1-use.F because very 3-be.cold.PShimá nitsii’ yiilch’ííł áádóó bíni’ t’áá ’ákót’ée dooleeł.
1-mom 2-hair 3-2-curl.I and.then let.be just it.is will.be.FShí Kinłánígóó shił ’ayóó ’ánízáád ’áko ndi sitsóí ’éí bił ’áyídí.
I Denver to 1-with 3-far.NI but 1-grandsongranddaughter 3-with nearby
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóigo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even then
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




