Your search for the hoolzhishgi Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.I’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.IAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Baa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídídis
3DO-2-wrap.it.around.it.Ibik’ízhdídis
3DO-4-wrap.it.around.it.ICh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Chidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.IDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.Rdidazhdiłjeeh
pl-3DO-4dpl-start.fire.Ididíłjeeh
3DO-2-start.fire.Idishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGdołhį́į́h
3DO-2dpl-melt.it.Idínółkaad
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).IHaahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.Ihaashgéésh
3DO-1-cut.it.out.Ihadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’ę́ę́’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft inside 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- cognitive experiencer
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.IHáísh bił nanilnish?
who-Q 3-with 2-work.Ijidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).Ijiigish
3DO-4-make.one.cut.in.it.IKin góne’ siikéé lá jiní.
house in 1dpl-sit.I DISC 4-say.Inaashłé
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Ineiilyé
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inijilé
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.INíwe, bíni’dii ’ałwosh!
stop 3-let 3-sleep.IŃléí dziłtsį́į́góó diit’ash.
there mountain-base-toward start-1du-go.du.IShidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShimásaní hooghan namzí góne’ ch’iyaan íílééh.
1-grandmother hogan round inside food 3-3-make.IPSitsóí yik’i sidáhí béé’éshdlééh.
1-grandchild 3-on 3-sit.SPN-nom 3-1-copy.IT’ah ’abíínídą́ą́’ naanishgóó dah diiyá.
still morning-past work-to up start-1-step.IT’ah doo la’ shą́ą́’ ’azhjaa’góó náádiikáah da.
not.yet DISC flea market-to 1pl-run.I NEGíín">T’áadoo hosh niyą́ní.
T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-ÍTsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.
fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only then
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




