Your search for the hoolzhishgi Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’At’ééd t’áá ’áhánídi ’ółta’ ’éí biniinaa doo hah dah nídiidáah da.
girl just far-at school TOP 3-cause NEG quickly up start-3-go.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’áá ’áhánídi near, nearbyfind in Navajo Particle Lexicon
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éí topicfind in Navajo Particle Lexicon
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- haa quicklyfind in Navajo Particle Lexicon
- dah upfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.IAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IAshkii tł’óodi naashné ni. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ ’aadéé’ chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Béésh hataałí t’áádoo de nídíłki’í.
radio NEG up 2-volume.turn.I-ÍBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.saybik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.IBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.ICh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Chidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idajiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Idaołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Ideiilzhóóh
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.Idiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.Idiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.IDíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.Idíníshkaad
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).Ihadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Ihaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHáí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeKin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NIKwe’é k’ad łe’esh’aah.
here now earth-1-put.into.I.SRONa’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DInaashłé
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Ineiilyé
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INi’éé’ náníłkad.
2-clothes 3-2-sew.INizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INíwe, bíni’dii ’ałwosh!
stop 3-let 3-sleep.IShá bíighah ’azee’ál’į́įdi sédá.
sun proportionate medicine 3-make.I 1-sit.SPNShiyáázh shaa yógháah le’ nissingo sédá.
my.son 1-for 3-arrive.O hope 3-1-want.CI-GO 1-sit.IShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.ISitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’ahádą́ą́’ dah ’ayítł’óh.
before.thus up 3-2-loom.set.IT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áá binaa naasháa dooleeł
just 3-nearby 1-walk.I FUTURETį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.RTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so then
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




