Your search for the hoolzhishgi Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
Yadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.I’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.OAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
dadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Idajiigish
pl-3DO-4dpl-make.one.cut.in.it.Idaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Ideiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.IDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.Rdiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.Idishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.IDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- I-A-Indirect command with negation
- I-i-4th person admonition, negative, Imperfective
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negdíníilkaad
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Idínółkaad
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).IDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I Qhaashgéésh
3DO-1-cut.it.out.Ihadanołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadazhniłchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Ihaiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihainiłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).IJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.Ijitł’ó
3DO-4-weave.it.IK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.IMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Na’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GOnanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only then
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
niyą́
3DO-2-eat.it.ISha’ałchíní ayóó niłch’í naalkídi deineł’į́ ’áko ndi shí éí shináá bąą adin.
1-children very air 3-move.I 3-3.look.I however I 1-eyes 3-on doesn’t exist.Shimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.XShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IT’ah ’abíínídą́ą́’ naanishgóó dah diiyá.
still morning-past work-to up start-1-step.IT’ah doo ashą́ą da.
not.yet 1-eat.I NEGT’ah doo la’ nimá bich’į’ dínáah da.
still NEG surprise 2-mother 3-toward 2-go.I NEGT’ah doo naat’áanii naaltsoos ná heidiléeh da.
not.yet leader paper 2-for 3-fill.out.I NEGTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsézéí lą’í joyéełgo nidaaz dooleeł.
gravel a.lot 3-4-haul.I-GO 3-heavy.NI 3-become.Fwoshóóh
3DO-2dpl-brush/comb.it.IYadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.IYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- I-A-Command, negative
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- I-A-Command, affirmative
- I-i-Imperfective
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




