Your search for the hoolzhishgi Neuter Imperfective (NI)
biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah kǫ’ dishtłi’go sédá.
candle 3-1-cause.burn.NI-GO 1-sit.SPN’Asdzą́ą́ ’ayóo bi’éé’ nizhóní łeh.
woman very 3-clothes 3-beautiful.NI usually’Ashkii chidí nímazígíí yoo'į́.
boy car 3-round.NI-NOM 3-3-see.Prog’Ashkii nááh deeyáago ha’át’íí niłní?
boy pass.by 3-walk.P what 2-3-say.NI’Ashkii nááh deeyáago ha’át’íí niłní?
boy pass.by 3-walk.P what 2-3-say.NI’Azháánee’ shi dibé hólǫ́ǫ ndi, dibé ła nahiideeshnih.
even.though my sheep 3-exist.NI sheep one 1-buy.FAshkii bił hóyéé’.
boy 3-with ho-lazy.NIBéeso doo ła’ hólǫ́ da.
money NEG some 3s-be.NI NEGBił hózhǫ́.
3-with ho-happy.NICh’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.
entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NICh’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.
food lots but water 3-none.NIDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDichinísh doodaii’ dibáá’ísh jinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Díí éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
Doo ndi bił ílíí da.
not.even 3-with-grateful.NI NEGGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHa'oodzi'ígíí doo shił ákót'ée da.
what.was.said-nom NEG 1-with thus-3-be.NI NEG.Hashk’aan ’ayóo łikan nisin.
banana very 3-be.tasty 3-1-think.CIHastiiin Kinłáníaad késhdę́ę́’į́">dę́ę́’ ’anáálwodgo baa ’ákonissin.
Man Flagstaff-from return-walk.P-GO 3-for thus-1-aware.NIHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHooghan ayóó ánoolningo yiłtsą́.
house really 3-beautiful.NI-GO 3-1-saw.NIHónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.Irene dibé bee holǫ́nígíí yishniih.
Irene sheep 3-with 3s-exist.NI-ÍGÍÍ 3-1-hear.IJooł yee ndaanéhé Jóhonaa’éí daashin daolyée ni’.
ball 3-by.means.of pl-3-player.CI-NMLZ Sun(s) wasn’t.it pl-3-name.NI rememberK’ad ’atiingóó hashtł’ish.
now road-GÓÓ mudKii Mósí bił yá’át’ééh.
Kii cat 3-with 3-good.NIKii mósí bił yá’át’ééh.
Kii cat 3-with 3-be.good.NIMósí bighaa’ ’ayóo dadichxoshgo shił nizhóní.
cat 3-fur very pl-3-be.bushy.NI-GO 1-with 3-be.nice.NIMósí bighaa’ ’ayóo dadichxoshígíí shił nizhóní.
cat 3-fur very pl-3-be.bushy.I-ÍGÍÍ 1-with 3-be.nice.NINihimásání ha’át’íí lá yinízin?
1dpl-grandmother what LÁ 3-3-want.NINihizaad baa hastiʼ.
1.PL-language 3-for sacred.NINináhaltį́įgo shił yá’át’ééh.
3-rain.SSO.I-GO 1-with 3-be.good.NIRon hashk’aan ła’ ní.
Ron banana some 3-say.NIShimá ná’áłkadgo bił yá’át’ééh.
1-mother 3-sew.I-GO 3-with 3-be.good.NIShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
T’áá ’íiyisíí dootł’izhii ’át’é.
really turquoise 3-be.NITátł’idgo doot̨’izh.
algae-as 3-blue.NITó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




