Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’ashą́ eatfind in Navajo Verb Modes
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- sisxé killfind in Navajo Verb Modes
- ’ahbínídą́ą́’ this morningfind in Navajo Adverb Lexicon
- wónáásdóó soon, finallyfind in Navajo Adverb Lexicon
- -niinaa because of, on account offind in Navajo Postposition Lexicon
’Anít’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháníkah.
fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-3-go.pl.P-ba-
-na’
bik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FCh’ah ’éí doodaii’ nák’ee sinilí łizhinígíí daats’í nee hólǫ́’?
hat or sunglasses perhaps 2-with 4-exist.NICh’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RCh’ééh jiyáán hooghangóó dah dii’ągo shee nikihoníłt.
watermelon home-toward up 3-1-move.SRO.P 1-with area-start-rain.PChidí naat’a’í ’íinilaaígíí háajį’ ninít’a’?
airplane 3-2-make.P-ÍGÍÍ where-up.to 3-fly.PDa’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.Pdadiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.Pdaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Idazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).IDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIdidadołjeeh
pl-3DO-2dpl-start.fire.Ididíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidíłjeeh
3DO-2-start.fire.IDoo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIHa’át’éegosh náníldzid?
why-Q 2-fear.IHa’át’íí lá nizhé’é yaa naaghá?
what Q 2-father 3-about 3-do.CIhadajishgizh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Phadeiilgizh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.PHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with area-good.N neghajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.IHastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?
man and girl what Q 3-3-make.PHáí lá tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who Q boat 3-3-make.PHwééldigóó nda’aznánę́ędą́ą́’ nihahastóí yę́ę ła’ béédaho’dooszįįd.
John dáádílkałdóó sizį́į́ dóó ’áádę́ę́’ déez’į́į́’.
John door-from 3-stand.SPN and there-from 3-look.CIKin Łánídi daats’í ’éí doodago Bee’eldííldahsinildiísh naniná?
Flagstaff-at perhaps or Albuquerque-at-Q 2-go.around.CIKwe’éshą’ haa nízah nináhálzhishgo nináháltį́į́h?
here-Q how 3-long.N-up.to time.move.R-GO rain.RNaalyéhé bá hooghandi t’ah doo dá’deelkaałdą́ą́’ nisingo na’ńle’dii tsį́į́ł shiisxį́ (siisxį́).
trading.post-at just NEG 3-PASS-close.I-past 1-think.N-GO dismay speed 1-3-kill.PNichidí háadish nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.Pnidajiskáá’
pl-3DO-4dpl-investigate.it.PŃdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.
pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ąąh on, besidefind in Navajo Postposition Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- accompaniment
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- haash’nééh climb up (on hands and knees)find in Navajo Verb Modes
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’áshnééh actfind in Navajo Verb Modes
- yaa down, downwardfind in Navajo Adverb Lexicon
Shicheii t’áá ’íiyisíí hastihgo biniinaa kónááhoot’éhí doo na’ádódlíi da.
1-grandfather very 3-old.N-GO because next.year NEG 3-expect.live.NP NEGShighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShizhé’éésh łį́į́’ yiyííshǫǫdę́ę ’ayóó ’eelwod?
1-father horse-Q 3-3-tame.P-COMP.past really 3-run.away.PShí shighan nihígíí bilááh ’áhoníltso.
1 1-house 2-Comp 3-bigger areal-big.NITsinaabąąs bikáádę́ę́’ ’adaashááh nt’éé shitł’aakał ’íízǫ́ǫ́z.
wagon 3-from downward-1-go.I past 1-skirt 3o-1-tear.PTsxį́įłgo łees’áán ’ánílééh; nimásání nihaa níyá!
quickly tortilla 2-make.I 2-mat.grandma 1.pl-to 3-came.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tsxį́įłgo quickly, fastfind in Navajo Adverb Lexicon
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’ashłééh makefind in Navajo Verb Modes
- -aa tofind in Navajo Postposition Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- nishááh come, arrivefind in Navajo Verb Modes
- goal