Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries

’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin diniih.

morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.CI

’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.

coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U

’Ak’ah kǫ’ dishtłi’go sédá.

candle 3-1-cause.burn.NI-GO 1-sit.SPN

’Áádóó haa hóót’įįd?

and.then how ho-happened.P

’Átséétł’éédą́ą́’ lą’í nahoołtą́.

before-last.night many around-3-rain.P

*Nidlóóhísh doodaii’ doo sha’shin nidlóoh da?

2-cold.X-Q or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEG

-í + -jígo

-íniiká

-jigo

Asdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ ndi naalnish da.

woman little 3-car not.even but 3-work.P NEG

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.

formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.I

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ shichidí naaki. K’ad ’éí t’ááłá’i.́

formerly 1-car two now it one

dadizhdínóołkał

pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).F

dajishbéézh

pl-3DO-4dpl-boil.it.P

Dibé dził binaashii nanishkaad.

sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CI

Dibé tó y yáánii’á.

sheep water 3-with 3-crowd.P

Dibé yázhí ła’ yóó’ ’ííyáá ńt’ę́ę́’ tsiyi’di bik’íníyá.

lamb one away 3-go.P past forest-at 3-find.it.P

Diné bikéyah bikáa’gi łáhágóó ninádahałtį́įh łeh.

Navajo 3-land 3-on-at a.few.places areal-rain.I usually

Dííshą’ látsíní háádę́ę́’ naa ninídee’?

this-Q bracelet where-from 2-to 3-arrive.PlO.P

Doo deighánígóó łeeyi’ ’azhnígeed.

NEG far ground-inside 3-4-dig.P

Dziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.

mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.P

haa níłtsááz

’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

hadajishgizh

pl-3DO-4dpl-cut.it.out.P

hadaoołgizh

pl-3DO-2dpl-cut.it.out.P

haiilgizh

3DO-1dpl-cut.it.out.P

Hastiin dóó ’at’ééd lá ha’át’íí ’áyiilaa?

man and girl Q what 3-3-make.P

há’at’é-go

Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?

when-past-Q Mary school-from 3-return.P

Hodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.

after.a.while-GO bread blue some 1-eat.F

Hwééldigóó nda’aznánę́ędą́ą́’ nihahastóí yę́ę ła’ béédaho’dooszįįd.

Kin Łánídi daats’í ’éí doodago Bee’eldííldahsinildiísh naniná?

Flagstaff-at perhaps or Albuquerque-at-Q 2-go.around.CI

KinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.

Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P disc

Naashnéego jooł báátis yímááz.

1-play-go.CI ball over 3-roll.P

nideilé

pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.I

Nidlóóhísh doodaii’ dooísh nidlóoh da?

2-cold.X-Q or NEG-Q 2-cold.X-Q NEG

nidííleeł

3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.F

nisiilkáá’

3DO-1dpl-investigate.it.P

Shinék’eesinilí shee hólǫ́ǫgo t’éiyá bee ’eesh’į́.

1-me glasses 3-there exist.NI with only 3-with1-see.N(Prpg:??)

Shiyáázh shaa yógháah le’ nissingo sédá.

my.son 1-for 3-arrive.O hope 3-1-want.CI-GO 1-sit.I

Shiye’ éí naaki béeso yideená chidí yésį́.

1-son TOP two money 3-exchange.for car 3-stand.SPN

T’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.

still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.PlO.SPN past

Tónaneesdizígóó bił ’anáá’oolwod.

tuba.city-to 3-with again-3-drive.R

Tsékooh góyaa shilééchąą’í hadah (’adah, bidah) ’abikéé’.

canyon areal-down 1-dog areal-down 3-trail-out:NI

Tł’éédą́ą́’ mą’ii léi’ shidááh gónaa ch’élwod.

last-night coyote there 1-before areal-around 3-move-rapidly.P

woohgish

3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.I

yiidą́ą́’

3DO-1dpl-eat.it.P

Yiską́ągo Na’nízhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?

tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F

yiyííshóó’

3DO-3-brush/comb.it.P

yí’aal

3DO-1-chew.it.P

Łééchąą’í ’ałch’į’ yiil’aad.

dog RECIP-toward 3-1du-sic.P