An example search has returned 50 entries
’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah ’atah ’adishdiłgo ’i’íí’ą́.
yesterday 1-for 3-passing down 1-play.stick.dice.RI-GO evening’Ak’ah kǫ’ dishtłi’go sédá.
candle 3-1-cause.burn.NI-GO 1-sit.SPN-ghá
-tsé
Béégashii yáázh ła’ shibee’í’diidłííd bik’i niní’ą́.
calf one 1-cattle.brand 3-on 3-1-put.NPCh’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.P
listen
When I went out, all of a sudden a dog came out to me.
bookmark- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ch’éghááh go outfind in Navajo Verb Modes
- t’áá hoosch’į’ suddenlyfind in Navajo Adverb Lexicon
- -ch’į’ to, towardfind in Navajo Postposition Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ch’élyeed run outfind in Navajo Verb Modes
Ch’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PChidí na’na’í łęęzh yíyooyił.
tractor dirt 3-3-push.ProgChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsChidí k’adę́ę yichxǫǫh lágo naháłnii’.
car almost 3-fall-apart.I altered 3-1-buy.PDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDa’ Ron yiską́ągo saad neidoołkah?
Q Ron tomorrow word 3-3-investigate.FDaniel hahgosh hidilníísh?
Daniel when-Q 3-start.work.Idayííshóó’
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Pdeididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.FDibé bighan báátis dah yiishte’.
Sheep corral 3-over up 1-climb.PDibé doo deeghánígóó ’ałkéé’ ’adíítąądgo hooghanjį’ náákah.
sheep neg long.distance-neg-GO following.behind 3-in.a.line.NP-GO home-up.to return.go.IDibé dził binániidi da’ałchozh.
sheep mountain 3-slope-at Pl-3-graze.CIDibé ła’ yóó’ ’íínilgo k’adę́ę ’e’e’aahgo ch’ééh bíká naanááshwoł.
sheep some away 3-1-lose.P-GO almost evening in.vain 3-after 1-run.around.Pdiididoołjah
3DO-3-start.fire.FDiné ła’ nizhónígo kéédahojit’į́ danihó’ní, ’áko ndi doo ’ákót’ée da.
people some 3-nice.NI-GO pl-4-3-reside.NI 3-Pl. so but NEG 4-think.CI NEGDíí haa yit’éego ’atiin?
this how 3-be.NI roadhaa néelą́ą́’
haa nóoshóní
hadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.Fcarry him/her up out of something, 2nd person singular
bookmarkhajíígeed
3DO-4-dig.it.out.PHáadish nichidí nííníłbą́ą́z?
where-at-Q 2-car 3-2-.park.Pháínígeed
3DO-2-dig.it.out.Pjííłhį́į́’
3DO-4-melt.it.(snow).Pnidasiilkáá’
pl-3DO-1dpl-investigate.it.Pnisíníłkáá’
3DO-2-investigate.it.Pńt’éé’
Shichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.FShimá sitsilí bibéésh bee hane’í bits’ą́ą́’ náádii’ą́.
1-mother 1-little.brother 3-cellphone 3-away.from 3-3-return.PShimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.
1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.PShį́į́dą́ą́’ łé’é yázhí shee hazlį́į́’.
summer-past pony 1-with 3-become.PT’ah ’ałk’idídą́ą́’ t’áá neesh’į́į́ ńt’éé’.
still quite.long.ago just 2-1-see.P pastTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áh’hoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
listen
Drink lots of water so that you can be healthy.
bookmark- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- -tah, -taa-, -ta- among, mixingfind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)find in Navajo Verb Modes
- dooleeł futurefind in Navajo Adverb Lexicon