Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah

Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.

Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.

Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.

Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).

Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.

(1)
Sha’áłchíní b ch’iyáán ’íishłaa.
1-children 3-for food 3-1-cook.P
I cooked for my children.

Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.

Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:

(2)
Chidí k’asdą́ą́’ sh ’adah ch’éélwod.
car almost 1-with down off-3-go.P
The car almost ran off (the road) with me.

’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:

(3)
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I past
I used to live in Gallup.

Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.

(4)
Tsé bikáa’gi béésh dah si’ą́.
rock 3-on-at knife up 3-sit.SNP
The knife is on the rock.

Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.

YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.

-dą́ą́’
past time
-dę́ę́’
from a general location or point in space or time, also out of, off of
-di
at a general location
-dóó
from a specific location or point in space or time
-ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
back when
-gi
at a specific location
-góó
to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
-í-jígo
over in the direction of the place where
-jigo
toward, northward
-jí
designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
-jí
on the side of, in the direction of, in the manner of
-jí-k’ehgo
in the manner of
-jį́’
up to, as far as
-k’eh -jí
in the way(s) of

Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:

singular dual-plural
1st person shi- nihi-
2nd person ni- nihi-
3rd person yi-/bi-
4th person ho-
unspecified ’a
reciprocal ’ahi-
reflexive ’ádi-
area ha-; ho-; go-

Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).

Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries

’Ahwééh ła’ yishdlą́.

coffee some 3-1-drink.I

’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.

very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R

’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.

long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay

’Át’ahígo da’diidį́į́ł.

soon pl-’-1dpl-eat.F

’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nihił dah adidoolwoł.

first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.F

-diníná

-gi

Bee’eldííldahsinil kintahdi sh ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ sh ’o’oolwod.

Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P

Béégashii ndahaniihdi dóola ’ayóí ’ánóolin léi’ t’óó bidánééł’į́į́’.

cattle-NOM pl-3-sell.CI-at bull remarkable 3-resemble.N INDEF just 3-1-look.at.P

Ch’aa dé ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.

travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.

formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.I

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.

formerly Gallup-at 1-live.I past

daoohgish

pl-3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.I

deeshbish

3DO-1-boil.it.F

deiitł’ó

pl-3DO-1dpl-weave.it.I

dideidiłjeeh

pl-3DO-3dpl-start.fire.I

didiiljeeh

3DO-1dpl-start.fire.I

Dííshą’ látsíní háádę́ę́’ naa ninídee’?

this-Q bracelet where-from 2-to 3-arrive.PlO.P

doo chohoo’į́į́góó

Doo hah shił ’ílwod da léi’ t’áá ’íídą́ą́’ da’oodą́ą́’ lá.

NEG quick me.with 3.drive.P NEG since already 3pl.eat.P discover

díníłkaad

3DO-2-start.to.herd.them.(animals).I

Ha’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.

what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NI

Haa’íshą’ neezgai?

where-Q 3-hurt.N

hadajiłgéésh

pl-3DO-4dpl-cut.it.out.I

hadeidínóołchał

pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).F

hadínííłchał

3DO-2-card.it.(as.in.wool).F

haołgéésh

3DO-2dpl-cut.it.out.I

hazhnííłchaad

3DO-4-card.it.(as.in.wool).P

Háadi niyaa hazlį́į́’?

where-at 2-under area-grow.P
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

háidí

Háidíígíí lá neidiyoołnih?

which.one-ÍGÍÍ DISC 3-3-buy.F

Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.

house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG

laanaa

Na’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.

Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO

Na’nízhoozhígóósh díníyá?

Gallup-to-Q 2-go.SP

Naakaii bizaad jółta’ le’ dzinízingo dzizdá.

mexican language 4-read.I wish 4-wish.O-GO 4-sit.P

nideiskáá’

pl-3DO-3dpl-investigate.it.P

Ńdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.

pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P

Sam ’ádił yálti’.

Sam reflx-with 3-talk.DI

Shich’ahashkéé léi’ doo bíká ’iishyeed da.

1-3-upset.I since NEG 3-for 1-help.I NEG

Shilééchąą’í yázhí táa’go tsásk’eh yiyaa ’ahííjéé’.

1-dog small three-comp bed 3-under 3-lie.pl.NP

T’áá hooshch’į’ déshnish.

suddenly 1-start.work.P

t’éiyá

Tooh ńlínigíí t’óó bááłk’iis yisháałgo shee ’i’íí’ą́.

river merely 3-alongside 1-walk.Prog 1-with evening time
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Yadiizíníshą’ haa néelt’e’go nínízin?

can-Q how 3.many.N-GO 2-want.NI

yiishjį́į́ł

Progressive Mode: 1-become.black.Prog

Yiską́ągo naaltsoos naa deesh’ááł.

tomorrow book 2-for 1-move.SRO.F

Yiską́ągo daats’í tł’óo’di hózhóní doo doodaii’ naháłtin daats’í dooleeł.

tomorrow maybe outside areal-good.NI or areal-rain.CI maybe future

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

Yiską́ągo níléí Tóhajiileehgóó shigáál deizt’i’.

tomorrow.GO over.there Tóhajiileeh-toward 1-physical.being pl-3-path.extend.P