Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah

Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.

Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.

Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.

Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).

Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.

(1)
Sha’áłchíní b ch’iyáán ’íishłaa.
1-children 3-for food 3-1-cook.P
I cooked for my children.

Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.

Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:

(2)
Chidí k’asdą́ą́’ sh ’adah ch’éélwod.
car almost 1-with down off-3-go.P
The car almost ran off (the road) with me.

’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:

(3)
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I past
I used to live in Gallup.

Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.

(4)
Tsé bikáa’gi béésh dah si’ą́.
rock 3-on-at knife up 3-sit.SNP
The knife is on the rock.

Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.

YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.

-dą́ą́’
past time
-dę́ę́’
from a general location or point in space or time, also out of, off of
-di
at a general location
-dóó
from a specific location or point in space or time
-ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
back when
-gi
at a specific location
-góó
to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
-í-jígo
over in the direction of the place where
-jigo
toward, northward
-jí
designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
-jí
on the side of, in the direction of, in the manner of
-jí-k’ehgo
in the manner of
-jį́’
up to, as far as
-k’eh -jí
in the way(s) of

Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:

singular dual-plural
1st person shi- nihi-
2nd person ni- nihi-
3rd person yi-/bi-
4th person ho-
unspecified ’a
reciprocal ’ahi-
reflexive ’ádi-
area ha-; ho-; go-

Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).

Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’Ashkii t’áá ’ádíláahęę’ nihił yah ’eelwod.

boy just annoyingly-past 1dpl-with into 3-go.P

’Ashkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.

boy water 3-be.NI-ÍGÍÍ 3-in 3-fall.O

’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.

electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC

’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.

very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R

’Ałk’idą́ą́’ shimá b na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.

long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P

’Ánísts’ísí yę́ędą́ą́’ Kintahdi shi yaa hoo’a’ ’éí biniinaa díshní.

1-small.NI past town-at 1-possessive 3-of 3-space.P TOP because 3-1-say.NI

’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?

that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P

Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.

certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P

-’ąą

-á

-áátis

-ááłk’iis

-de

-gi

-k’eh + -jí

Chidí daats’í bee hólǫ́ ’éí doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?

car maybe 3-with 4-exist.N TOP or 2-Q car 2-with 4-exist.NI

Chidíísh bee hólǫ́ doodago ni daats’í chidí nee hólǫ́?

car-Q 3-with 4-exist.N or 2 maybe car 2-with 4-exist.NI

Dá’ák’eh góyaa yishwoł.

cornfield down.that.way 1-run.Prog

Deenásts’aa’ sh naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.

ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.P

Dibé doo deeghánígóó ’ałkéé’ ’adíítąądgo hooghanjį’ náákah.

sheep neg long.distance-neg-GO following.behind 3-in.a.line.NP-GO home-up.to return.go.I

Díí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.

this morning sheep water-to 3-1-herd.Prog

Dziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.

mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.I

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo sh yá’áhoot’éeh da.

winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG

Hatáálgóó déyáago shikélchí t’óó tsxį́į́łgo bił ’ada’shéshiizhgo ńdaséłkad.

ceremony-1-go-Fut-GO 1-moccasin merelyhurry.GO 3-with 3-1-pierce-GO 3-1-sew-P
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Háágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?

where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI John

Hooghan ’adeeshłííł ndi tsineheeshjíí’ shee ’ádin.

hogan 1-build.F but lumber 1-with 3-none.NI

Lók’aahniteeldi shighan.

Ganado-at 1-home

Naa’ółí hanii náneeskaadí bił yíyą́ą́’. ’Alóós ga’ (yíyą́ą́’).

bean NEG.FOC tortilla 3-with 3-1-eat.P | rice FOC (3-1-eat.P)

Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shí ʼadíílwoł.

rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.F

Nizhe’é ha’át’íísh yaa naaghá?

2-father what-Q 3-about 3-do.CI

Ńdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.

pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P

Shikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.

1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.P

Shimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.

1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.P

Shiníbaal doo tó biníkáogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.

1-tent NEG water 3-through-3-flow.O proof.against-NEG 3-1-make.P

Shínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.

1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG

Shį́į́dą́ą́’ na’niiłkaadgo t’áá ’áháníjį’ ’adeeshch’iłgo bik’ee deelyiz.

T’ah nagháíí yę́ędą́ą́’ ’áłchíní nízaadi da’ółta’ nít’ę́ę́’.

still there past children far-at pl-3-read.I past

n">T’áadoo naníchxǫ’ígo t’éíyá naalyéhí bá hooghangóó shikee’ ’iihdíiwoł.

before 2-pout.CI-NEG-GO only goods 3-for house.GOO 1-follow 3-2-ride.(I)

Tooh ńlínigíí t’óó bááłk’iis yisháałgo shee ’i’íí’ą́.

river merely 3-alongside 1-walk.Prog 1-with evening time
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Tózis biníká dínísh’į́į́’.

bottle 3-through 1-look.X
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Tsé ’ayóí ’áníłtso léi’ tsékooh góyaa hadah ch’ééłmááz.

rock remarkably large INDEF canyon areal-down areal-edge out-3-1-roll.P

Tsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééhiih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.

fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P

Tł’éédą́á’ dibé ch’íníjéé’ yiists’ą́ą́’ ’áádóó t’óó ńléí tsé deez’áhí bizánághah góne’ ’ahosoolts’ą́ą́’.

last.night sheep out-3-run-Pl.P 3-sound.P and then merely there rock point 3-around areal-in out-are

Tł’óół tsin bigaan binah dah sélá.

rope stick arm 2-against up 3-1-hung.P

Yas Niłt’ees bini góne’ yas dajiłhį́į́h.

January 3-in 3-into snow Pl.4-melt.I

Yiską́ągo níléí Tóhajiileehgóó shigáál deizt’i’.

tomorrow.GO over.there Tóhajiileeh-toward 1-physical.being pl-3-path.extend.P

Yiską́ągo shicheii nihaa deeshááł ní.

tomorrow 1-grandfather 1pl-to 1-walk.F 3-say.NI

Łį́į́’ bik’i na’ashnííł.

horse 3-on 3-1-unsaddle.I

Łį́į́’ biyéél łį́į́’ bik’i dah sí’aah.

horse 3-saddle horse 3-on up SRO.CI