Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah
Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.
Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.
Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.
Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).
Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.
| Sha’áłchíní | bá | ch’iyáán | ’íishłaa. |
| 1-children | 3-for | food | 3-1-cook.P |
| I cooked for my children. | |||
Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.
Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:
| Chidí | k’asdą́ą́’ | shił | ’adah | ch’éélwod. |
| car | almost | 1-with | down | off-3-go.P |
| The car almost ran off (the road) with me. | ||||
’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:
| Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ | Na’nízhoozhídi | kééhasht’į́ ńt’éé’. |
| formerly | Gallup-at | 1-live.I past |
| I used to live in Gallup. | ||
Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.
| Tsé | bikáa’gi | béésh | dah | si’ą́. |
| rock | 3-on-at | knife | up | 3-sit.SNP |
| The knife is on the rock. | ||||
Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.
YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.
- -dą́ą́’
- past time
- -dę́ę́’
- from a general location or point in space or time, also out of, off of
- -di
- at a general location
- -dóó
- from a specific location or point in space or time
- -ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
- back when
- -gi
- at a specific location
- -góó
- to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- -í-jígo
- over in the direction of the place where
- -jigo
- toward, northward
- -jí
- designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
- -jí
- on the side of, in the direction of, in the manner of
- -jí-k’ehgo
- in the manner of
- -jį́’
- up to, as far as
- -k’eh -jí
- in the way(s) of
Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:
| singular | dual-plural | |
|---|---|---|
| 1st person | shi- | nihi- |
| 2nd person | ni- | nihi- |
| 3rd person | yi-/bi- | |
| 4th person | ho- | |
| unspecified | ’a | |
| reciprocal | ’ahi- | |
| reflexive | ’ádi- | |
| area | ha-; ho-; go- | |
Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Adeesdíilgo dibé sits’ą́ą́’ dah diijéé’.
3-thunder.P-GO sheep 1-away-from start-3-run.Pl.P’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEGbee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time
- time
- t’óó withsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of
- -di at
- location
- hah, hahí fast, quicksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past’Ashkii yázhí bee’eldǫǫh yik’ee ’ádadeeznih.
boy little gun 3-on.account.of REFL-3-hurt.P’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ániid ’iiyą́ą́’ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NIbee ’ééhóziní
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -t’ah in a recess, pocket or enclosed space, undercover
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Át’ah ’índa shaa náádíídááł.
later 1-to again-2-come.FBéésh náábał dóó haa nízahdi nighan?
windmill and how 3-long.N-at 2-homeBįįh bináyaa niłchiin ’éí hataałii chodayooł’į́.
deer 3-eye beneath matter that medicineman 3-3 use.Iaad ’át’éii">Ch’į́į́góó baa ntséskees.
fail 3-about 1-think.Iaad ’át’éii">Ch’į́į́góó baa ntséskees.
fail 3-about 1-think.IChidí naat’a’í ’íinilaaígíí háajį’ ninít’a’?
airplane 3-2-make.P-ÍGÍÍ where-up.to 3-fly.PChidíísh bee hólǫ́ doodago ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.N or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDá’ák’eh góyaa yishwoł.
cornfield down.that.way 1-run.ProgDził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgHa’át’íí lá nizhé’é yaa naaghá?
what Q 2-father 3-about 3-do.CIHaashą’ ʼátʼé, shí bichʼįʼ haʼdiisdzih.
how-Q 3-be.NI 1 3-to 1-speak.FHáí lá kintahgóó shił adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEGbee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Jooł ’ahííłhan ’áádóó ’atiin dóó ’anít’i’ báhátis ’eelts’id.
ball 3-1-throw.P and.then road and fence 3-over 3-move.SRO.PJoołísh ’atiin tsé’naa ’ahííníłhan doodaii’ daats’í ’anít’i’ báhátis ’ahííníłhan?
ball-Q road across 3-2-throw.P or perhjaps fence 3-over 3-2-throw.PK’os jóhonaa’éí yich’ą́ą́h ’i’ííjool.
cloud sun 3-protect 3-drift.PMary łį́į́’ bił yá’át’ééh.
Mary horse 3-with 3-good.NINa’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup-from 1-for 3-with 3-drive.INaa’ółí hanii náneeskaadí bił yíyą́ą́’. ’Alóós ga’ (yíyą́ą́’).
bean NEG.FOC tortilla 3-with 3-1-eat.P | rice FOC (3-1-eat.P)Naashnéego jooł báátis yímááz.
1-play-go.CI ball over 3-roll.PNaat’áanii bich’į’ yáshti’.
leader 3-toward 1-talk.IObi-Wan Kenobi, shíká ’ajoolwod.
Obi-Wan Kenobi 1-after indef-4-run.PShilééch’ąą’í bits’ąą ńdínésht’į́į́’.
1-dog 3-away.from 1-hide.PShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShimá bighangóó náshdáahgo łééchąą’í baná’ástso’.
1-mother 3-house-toward again-1-go-GO dog 3-again-1-feed.RShimá sání lééchą́ą́’í tsin bee nidiiłhaal.
1-grandma dog stick 3-for 3-1-hit.PShizhé’é bitsą́ądi haashį́į́ yidzaago tł’óó’góó yik’ee naalyiish.
1-father 3-stomach-at something 3-happen.P-GO outside-toward 3-on.account.of 2-bend/stoop.CIShí shighan nihígíí bilááh ’áhoníltso.
1 1-house 2-Comp 3-beyond areal-big.NIT’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.
still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.about.SPN pastT’ah doo lą’í náháhą́ądą́ą́’ ’Ashįįh Bii’ Tóodi shighan nít’ę́ę́’.
still NEG many year-past Salt.Lake.City-at 1-home pastT’áá shǫǫ da la’ da’adą́ądi diné bich’iiyą’ hólǫ́ǫ́ lá.
at.least such.as some restaurant-at Navajo 3-food 3-exist.NI DISCTó tsíídkáá’ didíkaah.
water charcoal-on start-3-2-put.I.OCTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNPbee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last nightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




