Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah
Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.
Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.
Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.
Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).
Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.
Sha’áłchíní | bá | ch’iyáán | ’íishłaa. |
1-children | 3-for | food | 3-1-cook.P |
I cooked for my children. |
Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.
Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:
Chidí | k’asdą́ą́’ | shił | ’adah | ch’éélwod. |
car | almost | 1-with | down | off-3-go.P |
The car almost ran off (the road) with me. |
’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ | Na’nízhoozhídi | kééhasht’į́ ńt’éé’. |
formerly | Gallup-at | 1-live.I past |
I used to live in Gallup. |
Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.
Tsé | bikáa’gi | béésh | dah | si’ą́. |
rock | 3-on-at | knife | up | 3-sit.SNP |
The knife is on the rock. |
Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.
YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.
- -dą́ą́’
- past time
- -dę́ę́’
- from a general location or point in space or time, also out of, off of
- -di
- at a general location
- -dóó
- from a specific location or point in space or time
- -ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
- back when
- -gi
- at a specific location
- -góó
- to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- -í-jígo
- over in the direction of the place where
- -jigo
- toward, northward
- -jí
- designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
- -jí
- on the side of, in the direction of, in the manner of
- -jí-k’ehgo
- in the manner of
- -jį́’
- up to, as far as
- -k’eh -jí
- in the way(s) of
Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:
singular | dual-plural | |
---|---|---|
1st person | shi- | nihi- |
2nd person | ni- | nihi- |
3rd person | yi-/bi- | |
4th person | ho- | |
unspecified | ’a | |
reciprocal | ’ahi- | |
reflexive | ’ádi- | |
area | ha-; ho-; go- |
Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Azhé’é ’éí chízh nííni’yį́ ’áádóó hastiin bíká ’adoolwoł.
INDEF.father TOP wood 3-3.haul.complete.LPB.P AND man 3-after 3-run.F’áko shį́į́ ’índa
CONJAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GOtown-at about-3a-walk.IBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.PBikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?
chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NIBįįh bináyaa niłchiin ’éí hataałii chodayooł’į́.
deer 3-eye beneath matter that medicineman 3-3-use.IChidí bikee’ nits’ą́ą́’ nółtsǫ́ǫs le’.
car 3-tire 2-away 3-deflate.F hopeChidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’éta’ ’éí doodago daats’í dził yąąhgóó ch’ét’a’?
airplane-Q house 3-over-along 3-fly.P TOP or perhaps mountain 3-over-along 3-fly.Pda’
Damóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.
sunday past.time mountain-top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.Pdeigo
didadidiiljah
pl-3DO-1dpl-start.fire.Fdiididoołjah
3DO-3-start.fire.Fdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDíí chizh shá ’ałk’íniishóósh.
this firewood 1-for 3-2-split.IDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODlǫ́ǫ́’ ba’áán góne’ yah ’adeeshnii’go dlǫ́’áyázhí shishhash.
prairie.dog 3-hole into down1-3.to.reach.out.hand prairie.dog-little 1-bite.PDzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPHa’a’aahgo doo jiztįį da, johonaa’ai hwił ołtáh jíní.
sunrise-GO NEG 4-lay.O NEG, sun 4-with count 4-say.IHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.IHa’át’íí biniiyé ’ákǫ́ǫ́ díníyá?
what 3-for.purpose there 2-start.go.PHa’át’íí lá nizhé’é yaa naaghá?
what Q 2-father 3-about 3-do.CIHaashíyee’ ’ahíłká ’ańdiijah.
let’s.see each.other-for together-1du-run.pl.FHada’niłhosh le’!
up-pl-3-3-bubble.up.CI LE’hadazhneeshchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Phadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Ihadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).FK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.Pbee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions Lexicon
- doodago particle orfind in Navajo Questions Lexicon
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions Lexicon
- -yaa under, beneath, down
- location
- -tis over
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrowsfind in Navajo Verb Modes