Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah
Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.
Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.
Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.
Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).
Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.
Sha’áłchíní | bá | ch’iyáán | ’íishłaa. |
1-children | 3-for | food | 3-1-cook.P |
I cooked for my children. |
Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.
Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:
Chidí | k’asdą́ą́’ | shił | ’adah | ch’éélwod. |
car | almost | 1-with | down | off-3-go.P |
The car almost ran off (the road) with me. |
’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ | Na’nízhoozhídi | kééhasht’į́ ńt’éé’. |
formerly | Gallup-at | 1-live.I past |
I used to live in Gallup. |
Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.
Tsé | bikáa’gi | béésh | dah | si’ą́. |
rock | 3-on-at | knife | up | 3-sit.SNP |
The knife is on the rock. |
Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.
YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.
- -dą́ą́’
- past time
- -dę́ę́’
- from a general location or point in space or time, also out of, off of
- -di
- at a general location
- -dóó
- from a specific location or point in space or time
- -ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
- back when
- -gi
- at a specific location
- -góó
- to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- -í-jígo
- over in the direction of the place where
- -jigo
- toward, northward
- -jí
- designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
- -jí
- on the side of, in the direction of, in the manner of
- -jí-k’ehgo
- in the manner of
- -jį́’
- up to, as far as
- -k’eh -jí
- in the way(s) of
Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:
singular | dual-plural | |
---|---|---|
1st person | shi- | nihi- |
2nd person | ni- | nihi- |
3rd person | yi-/bi- | |
4th person | ho- | |
unspecified | ’a | |
reciprocal | ’ahi- | |
reflexive | ’ádi- | |
area | ha-; ho-; go- |
Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’adah
’Ashkii nishłínę́ędą́ą́’ łah yoostsah bik’íníyá.
boy 1-be.NI-past once ring 3-1-find.P’ałk’idídą́ą́’
’áko shį́į́ ’índa
CONJ’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.FBaa dahwiinít’ínígíí shił bééhodoozįįł nissin.
agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NIbik’ídídis
3DO-2-wrap.it.around.it.Ibik’ízhdídis
3DO-4-wrap.it.around.it.IBįįh bináyaa niłchiin ’éí hataałii chodayooł’į́.
deer 3-eye beneath matter that medicineman 3-3 use.IChahash’ohjí ch’ínááhoníshóó’.
brush arbor-JÍ out-again-area-sweep.RChidí bąąh dah sitání bąąh dah shishtįįh ńt’éé’ ’ił adaagizí doo ’éí da lá.
car license plate 3-1-put. I SSO past Sup-with screw neg that neg Disc.Chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDamóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.
sunday past.time mountain-top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.PDá ák’ehdi shizhé’é bił nishishnish j́į́į́dą́ą́. (YM 1968: 598)
Plant.field-at 1-father with 3-1-worked.P today.pastDibé yázhí ła’ yóó’ ’ííyáá ńt’ę́ę́’ tsiyi’di bik’íníyá.
lamb one away 3-go.P past forest-at 3-find.it.PDichinísh doodaii’ dibáá’ísh jinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.Progdoo ’ashohodoobéézhgóó
Doo t’áá k’ad bá’ólta’í sélį́į’ da.
NEG just now teacher 1-be.SPN NEGDoondó’ ’ółta’ da.
NEG 3-go.school.NI NEGdííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.Fhadasoogeed
pl-3DO-2dpl-dig.it.out.Phadazhniłchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Ihainííłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).PHatáálgóó déyáago shikélchí t’óó tsxį́į́łgo bił ’ada’shéshiizhgo ńdaséłkad.
ceremony-1-go-Fut-GO 1-moccasin merelyhurry.GO 3-with 3-1-pierce-GO 3-1-sew-PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISCHwééldigóó nda’aznánę́ędą́ą́’ nihahastóí yę́ę ła’ béédaho’dooszįįd.
jitł’ó
3DO-4-weave.it.IK’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEGbee ’ééhóziní
- Progressive (Prog)find in Navajo Verb Modes
- ’ashtł’ó weavefind in Navajo Verb Modes
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’ashtł’ó weavefind in Navajo Verb Modes
- k’ad nowfind in Navajo Adverb Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- goal
- -dą́ą́’ past time
- time
K’ad cháshk’eh gódę́ę́’į́">yaa tó de ’anool’ąął.
now wash down water up 3-rise.Prognanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INidlóóhísh doodaii’ dooísh nidlóoh da?
2-cold.X-Q or NEG-Q 2-cold.X-Q NEGShilééch’ąą’í bits’ąą ńdínésht’į́į́’.
1-dog 3-away.from 1-hide.PShiyáázh Damóogo ’índa ’áádę́ę́’ nídeesdzá
1-son Sunday.GO will.be from 2-returning.FShínaaí chidí bił dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.
older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.PT’áá ’aaníígóó shił hodoonih bíniiká na’ídíshkid.
truth 1-with 3-tell.O 3-against 3-1-question. IT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PTsé nitsaa ’áko nidaaz.
stone 3-big CONJ 3-heavyTł’éédą́ą́, yá’át’ééhgo iiłhaaz. Night.last good.GO 1-sleep.P
Night.last good.GO 1-sleep.Pwooshjį́į́h
Optative Mode: 1-become.black.Oyah
yidoołbish
3DO-3-boil.it.Fyiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.(snow).PYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CIbee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowfind in Navajo Adverb Lexicon
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions Lexicon
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions Lexicon
- -di at
- Future (F)find in Navajo Verb Modes
- yíshą́ eat itfind in Navajo Verb Modes
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- nisin think, wantfind in Navajo Verb Modes